Zemřel Karel Hrubý (†97). Za komunistů rubal uhlí, po útěku v Basileji vedl sociální demokraty

Hrubého syn Jiří ČTK řekl, že jeho otec zemřel v neděli v ranních hodinách. „Poslední rozloučení bude v úzkém rodinném kruhu. Kdy, zatím nevím. Ale bude to v každém případě velice intimní záležitost,“ uvedl Hrubého syn.

Karel Hrubý byl někdejším politickým vězněm, na kterého tvrdě udeřil totalitní režim. Pro sociální demokraty napsal Hrubý stať, ve které se rozepsal o komunistické diktatuře a k ní měl postavit sociálnědemokratickou alternativu.

V roce 1955 však tohle jeho dílo odhalila StB.„Muž, který pro mě přišel, to udělal jak ve filmu, odtáhl klopu, ukázal znak státní bezpečnosti a řekl, jménem zákona vás zatýkám. No a bylo to,“ vzpomínal před časem Hrubý pro Českou televizi.

Hamáček vzpomínal, jak byl za Hrubým v Basileji

Na Hrubého dnes při tiskovce v Lidovém domě zavzpomínal i vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček – zmínil svou návštěvu Basileje v roce 2019, kdy s Hrubým strávil odpoledne.

„Zajímal se o dění v České republice i sociální demokracii, ta schůzka pro mě byla velmi inspirativní. Dovolte mi, abych vyjádřil soustrast všem členům jeho rodiny. Je to pro nás všechny velká ztráta,“ řekl Hamáček.

Dojemný pohřeb socioložky a disidentky Jiřiny Šiklové (†85): Vyprovodil ji kněz Halík i pravnoučata

V 50. letech odsouzen za velezradu

Sociolog a filosof Karel Hrubý se narodil v Plzni 9. prosince 1923. Byl absolventem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V roce 1945 vstoupil do Československé strany sociálně demokratické, po nástupu komunistického režimu se pak zapojil do činnosti ilegální skupiny sociálních demokratů.

V polovině 50. let byl kvůli zmíněné stati a další činnosti zatčen a odsouzen k deseti letům za velezradu. A skončil v dolech, kde pět let rubal uhlí.  Odvezli ho do Tmavého dolu u Rtyně v Podkrkonoší do pracovně-výchovného tábora.

„Už jenom ten okamžik, kdy vás zatknou, uprostřed rodiny. Ještě den před tím jsem chodil s patnáctiměsíčním synem kolem chaty. To měkké hřejivé hnízdo zmizí a před vámi je nic. Vy nevíte, co přijde. Jestli to bude oprátka, v té době se ještě věšelo,“ vzpomínal Hrubý.

Brusičem a emigrantem

Po všeobecné amnestii prezidenta Antonína Novotného v roce 1960 pracoval Hrubý jako brusič a soustružník ve výrobním družstvu Mechana v Plzni. V období pražského jara se Hrubý vrátil do politiky, byl členem přípravného výboru pro obnovu Československé strany sociálně demokratické.

Po srpnové okupaci s rodinou vycestoval do Švýcarska, kde získal práci ve farmaceutické společnosti.

„Ta noc byla nejšťastnější noc mého života. Tam mi teprve došlo, že jsem svobodný, že teď záleží na mně. Že už nejsem figurka, kterou šoupe nějaká moc,“ vzpomínal Hrubý na emigraci.

Zemřela Irena Ondrová (†71). Bývalá primátorka Zlína působila i jako senátorka za ODS

V exilu byl také členem výkonného výboru a předsednictva Československé společnosti pro vědy a umění (SVU), která sdružovala československou vědeckou a kulturní elitu v zahraničí.

Byl také redaktor a vydavatel kulturně-politického dvouměsíčníku Proměny a předseda švýcarské skupiny SVU.

Šéfem exilové sociální demokracie

Od roku 1972 působil v exilové sociální demokracii, o rok později se stal jejím místopředsedou a koncem 80. let posledním předsedou. Počátkem roku 1990 také přijel do Prahy a účastnil se jednání o obnově tuzemské sociální demokracie.

Je autorem řady studií z oborů sociologie, politologie a filozofie. V roce 2017 vydal knihu Mohlo to být horší, v níž vzpomíná na komunistické vězení.

Metál od Havla

Hrubého životní dílo ocenila v roce 1992 Československá akademie věd medailí za kulturní činnost v zahraničí. V roce 1995 se stal čestným občanem Plzně, téhož roku mu také tehdejší prezident Václav Havel udělil Řád T. G. Masaryka II. stupně za zásluhy při rozvoji demokracie, humanity a lidských práv.