Jiřinu Šiklovou na poslední cestu přišli do kostela v centru Prahy doprovodit její přátelé a rodina. Hnědou rakev umístěnou před oltářem obklopovala řada smutečních věnců s barevnými květinami, v popředí byla vystavena fotografie Šiklové. Její nejbližší se už před desátou, kdy byl naplánován začátek obřadu, začali scházet u kostela, dorazila zhruba stovka lidí. Milované prababičce dala sbohem i vnoučata a pravnoučata, jejichž jména se objevila na stužkách u věnců.
Mezi smutečními hosty nechyběly ani známé tváře, se kterými se Šiklová během svého života setkala: poslední sbohem jí přišel dát čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, dokumentaristka Olga Sommerová, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), někdejší poradce prezidenta Václava Havla a senátor Pavel Fischer, ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský či další signatáři Charty 77 - politický aktivista John Bok, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský či politik a někdejší ministr vnitra Jan Ruml.
Vzpomínky na Šiklovou
Obřad pak vedl kněz Tomáš Halík. Podotkl, že se s Šiklovou poprvé setkali v půli 60. let, kdy se podílela na založení Katedry sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pak Halík studoval. Halík také několikrát zdůraznil statečnost Šiklové i její obětavost v pomoci ostatním. Poznamenal, že se ho za minulého režimu často ptala na peníze, byt či práci pro někoho, kdo to zrovna potřeboval.
Promluvila i bohemistka a publicistka Jana Hradilková, která se Šiklovou před 30 lety v Česku zakládaly organizaci Gender Studies. Připomněla její pracovitost, rozhled i vědecké kvality spojené s lidskostí.
Bývalý český premiér Petr Pithart hovořil o tom, jak se Šiklová za minulého režimu podílela na organizaci převozu zakázané tuzemské literatury do zahraničí a exilové literatury do Československa. Kvůli tomu, po odhalení, strávila počátkem 80. let rok ve vězení. Také Pithart mluvil o neohroženosti a osobní statečnosti Šiklové nejen v tomto zajištění „metráků knih“ a kulturní potravy pro společnost. Podotkl, že figurovala i v udržování kontaktů mezi špičkami domácího odboje a exilu.
Podle Pitharta zůstane v paměti jako "kočka, která nikdy nespí", jak ji prý kdysi s obdivem nazval jeden z jejích německých spolupracovníků z knižní pašerácké sítě. Pithart připomněl, že Šiklová také pomáhala stvořit současnou otevřenou společnost.
V roce 1965 se Šiklová podílela na založení Katedry sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Během normalizace pomáhala dostávat zakázanou československou literaturu do zahraničí a exilovou literaturu do Československa. Kvůli tomu strávila počátkem 80. let rok ve vazbě.
Šiklová a gender studies
Když se Šiklová mohla po revoluci na Univerzitu Karlovu vrátit, podnítila založení Katedry sociální práce. V plánech přednášek na společenskovědních fakultách v tuzemsku také prosadila téma genderu. Doma měla první knihovnu Gender Studies u nás, ze které se později stala největší knihovna tohoto tématu ve střední a východní Evropě. Zároveň stála u zrodu mezinárodně uznávané organizace Gender Studies, jíž je veřejná knihovna součástí. Organizace slouží jako informační, konzultační a vzdělávací centrum v otázkách vztahů mužů a žen a jejich postavení ve společnosti. Náplní její činnosti je, mimo jiné, boj proti diskriminaci kvůli pohlaví či věku.
Šiklová napsala několik knih a publikovala v řadě odborných časopisů. V roce 1995 získala cenu Žena Evropy, která je v Bruselu udílena ženám, které přispěly k integraci Evropy. V roce 1999 pak převzala od tehdejšího prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy.
Dcera pražského očního lékaře a učitelky, absolventka dívčího gymnázia Minerva, přišla na svět 17. června 1935 jako Jiřina Heroldová. Vystudovala historii a filozofii na pražské filozofické fakultě. Její maminka byla spolužačkou Milady Horákové.
Zemřela uznávaná socioložka Jiřina Šiklová. Podepsala Chartu 77, komunisté jí zavřeli Mall TV