Jiřinu Šiklovou na poslední cestu přišli do kostela v centru Prahy doprovodit její přátelé a rodina. Hnědou rakev umístěnou před oltářem obklopovala řada smutečních věnců s barevnými květinami, v popředí byla vystavena fotografie Šiklové. Její nejbližší se už před desátou, kdy byl naplánován začátek obřadu, začali scházet u kostela, dorazila zhruba stovka lidí. Milované prababičce dala sbohem i vnoučata a pravnoučata, jejichž jména se objevila na stužkách u věnců.

Mezi smutečními hosty nechyběly ani známé tváře, se kterými se Šiklová během svého života setkala: poslední sbohem jí přišel dát čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg,  dokumentaristka Olga Sommerová, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), někdejší poradce prezidenta Václava Havla a senátor Pavel Fischer, ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský či další signatáři Charty 77 - politický aktivista John Bok, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský či politik a někdejší ministr vnitra Jan Ruml.

Vzpomínky na Šiklovou

Obřad pak vedl kněz Tomáš Halík. Podotkl, že se s Šiklovou poprvé setkali v půli 60. let, kdy se podílela na založení Katedry sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pak Halík studoval. Halík také několikrát zdůraznil statečnost Šiklové i její obětavost v pomoci ostatním. Poznamenal, že se ho za minulého režimu často ptala na peníze, byt či práci pro někoho, kdo to zrovna potřeboval.

Promluvila i bohemistka a publicistka Jana Hradilková, která se Šiklovou před 30 lety v Česku zakládaly organizaci Gender Studies. Připomněla její pracovitost, rozhled i vědecké kvality spojené s lidskostí.

Bývalý český premiér Petr Pithart hovořil o tom, jak se Šiklová za minulého režimu podílela na organizaci převozu zakázané tuzemské literatury do zahraničí a exilové literatury do Československa. Kvůli tomu, po odhalení, strávila počátkem 80. let rok ve vězení. Také Pithart mluvil o neohroženosti a osobní statečnosti Šiklové nejen v tomto zajištění „metráků knih“ a kulturní potravy pro společnost. Podotkl, že figurovala i v udržování kontaktů mezi špičkami domácího odboje a exilu.

Podle Pitharta zůstane v paměti jako "kočka, která nikdy nespí", jak ji prý kdysi s obdivem nazval jeden z jejích německých spolupracovníků z knižní pašerácké sítě. Pithart připomněl, že Šiklová také pomáhala stvořit současnou otevřenou společnost.

V roce 1965 se Šiklová podílela na založení Katedry sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Během normalizace pomáhala dostávat zakázanou československou literaturu do zahraničí a exilovou literaturu do Československa. Kvůli tomu strávila počátkem 80. let rok ve vazbě.

Šiklová a gender studies

Když se Šiklová mohla po revoluci na Univerzitu Karlovu vrátit, podnítila založení Katedry sociální práce. V plánech přednášek na společenskovědních fakultách v tuzemsku také prosadila téma genderu. Doma měla první knihovnu Gender Studies u nás, ze které se později stala největší knihovna tohoto tématu ve střední a východní Evropě. Zároveň stála u zrodu mezinárodně uznávané organizace Gender Studies, jíž je veřejná knihovna součástí. Organizace slouží jako informační, konzultační a vzdělávací centrum v otázkách vztahů mužů a žen a jejich postavení ve společnosti. Náplní její činnosti je, mimo jiné, boj proti diskriminaci kvůli pohlaví či věku.

Šiklová napsala několik knih a publikovala v řadě odborných časopisů. V roce 1995 získala cenu Žena Evropy, která je v Bruselu udílena ženám, které přispěly k integraci Evropy. V roce 1999 pak převzala od tehdejšího prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy.

Dcera pražského očního lékaře a učitelky, absolventka dívčího gymnázia Minerva, přišla na svět 17. června 1935 jako Jiřina Heroldová. Vystudovala historii a filozofii na pražské filozofické fakultě. Její maminka byla spolužačkou Milady Horákové.

Video
Video se připravuje ...

Zemřela uznávaná socioložka Jiřina Šiklová. Podepsala Chartu 77, komunisté jí zavřeli Mall TV

Fotogalerie
60 fotografií