14°C
Zábavní a sportovní park Eden, jak se lunapark jmenoval, stál prakticky na úplně stejném místě, kde se dnes nachází domovský stadion fotbalové Slavie Sinobo Stadium, nazývaný postaru jednoduše Eden. Z jedné strany ho ohraničovala Vršovická ulice, ze strany druhé pak železniční trať a dnes již zaniklý rybník pod Bohdalcem, kterému se říkávalo Laguna.
Pražský Prátr
Gigantický zábavní park se začal stavět ve dvacátých letech 20. století po vzoru vídeňského Prátru. Velkolepá atrakce se pro Pražany otevřela roku 1922 a nabízela opravdu širokou škálu povyražení. Pokud si ale vršovický lunapark představujete podobně jako třeba Matějskou pouť, je třeba popustit fantazii uzdu. A to pořádně. Jednou z nejoblíbenějších atrakcí byla jednoznačně pětikilometrová horská dráha. Jen pro srovnání - ta historická na Matějské pouti, která byla nedávno rozebraná, měřila pouhých 440 metrů.
Myslet si, že byly v lunaparku pouze pouťové atrakce, by byla velká chyba. Samozřejmě nemohly chybět ani stánky a restaurace, varieté, ale také velká tančírna s názvem Kolosseum a mladé páry a milenci si užívali vyjížďky na loďkách v místních lagunách. „Pořádaly se zde také pravidelně ohňostroje a jejich odlesky se krásně v těch lagunách třpytily. Výhodou bylo, že každý návštěvník zaplatil pouze 1,20 korun a tím získal přístup na všechny atrakce po celý den,“ vypráví Michal Ezechel, kronikář Prahy 10.
Bizarní černošská vesnička
Pamětník Václav Štros zase vzpomíná, jak zde byly také různé manéže a loutková divadla. V jednom z nich dokonce vystupovala i jeho maminka. „Fungovalo tu loutkové divadlo pana Pospíšila, které hrálo s loutkami o velikosti půl metru představení pro děti i dospělé,“ vzpomíná pan Štros. „Pospíšilovi měli i první dámský orchestr a v něm právě hrála i moje maminka,“ dodává.
Velkým lákadlem byla také černošská vesnička. Měřeno dnešní optikou bychom ji označili za rasistickou „atrakci“, ale tehdy měla velký úspěch. Je třeba si uvědomit, že pro tehdejší Pražany byli lidé s tmavou pletí něco nevídaného. V Edenu si tehdy Habešané (Habeš je zaniklé království, na jeho území se dnes nachází Etiopie, pozn. red.) postavili napodobeninu domorodé vesnice a užaslým Pražanům ukazovali domorodý život, zvyklosti i obřady.
Neslavný konec
I když byl lunapark velkolepý a svou úrovní se mohl srovnávat s dalšími evropskými parky, neměl Eden příliš šťastné pokračování. Pražané sem po relativně krátké době už nechtěli chodit. Na vině byla především nedaleká kolonie obyvatel s nevalnou pověstí. Bydlely zde ty největší „esa“ pražské galerky a Pražané si zde nepřipadali bezpečně. Definitivně poslední ránu zasadila Edenu 2. světová válka. Tehdy Německo zakázalo taneční zábavu a park začal chátrat. V roce 1935 byla zbourána většina atrakcí a v roce 1946 pak hygienik hlavního města nařídil park uzavřít.
