Letenská lanovka, jejíž vybudování podpořil i Výstavní výbor chystané zemské výstavy, jezdila od řetězového mostu císaře Františka Josefa I., tedy zhruba v místech, kde je dnes letenský tunel, a končila nahoře u Letenského zámečku, kde na ni navazovala Křižíkova tramvaj, což byla první elektrická tramvaj v Praze. Město brázdila od Letné po Stromovku. Lanovka byla spuštěná 31. května 1891, tedy dokonce o dva měsíce dříve než její mnohem známější sestra – petřínská lanovka.
Skoro tisíc lidí za hodinu
Lanovka na Letnou při své jízdě zvládla převýšení 38,3 metru na celkové délce 109 metrů za necelé 2 minuty. Do dvou vozů se vešlo celkem 40 osob. Nejstarší pražská lanová dráha jezdila po dvou kolejích a mohla přepravit až 920 cestujících za hodinu. Pokud se lidé chtěli nechat na Letnou dopravit pomocí lanové dráhy, museli zaplatit tři krejcary, při cestě dolů krejcary dva. Lanovka byla nejdříve poháněna obyčejnou vodou, až na návrh Františka Křižíka byla v roce 1903 elektrifikována.
Během první světové války byl provoz lanovky výrazně utlumen, až se postupně zrušil. Po konci války Pražané očekávali její brzký návrat. To se ale nestalo a provoz na letenské lanové dráze byl v roce 1922 zrušen definitivně.
Z lanovky eskalátor
Její mechanismus byl ale zachován, a tak tu několik let od poslední jízdy, tedy mezi lety 1924 – 1926, nechal soukromý investor na místě bývalé lanovky zbudovat krytý dřevěný eskalátor. Tento první pražský eskalátor, chcete-li jezdící chodník, byl zastřešený. Fungoval na stejném principu jako dnešní eskalátory. Pohyblivý pás se ovíjel kolem dvou válců, kdy každý z nich byl umístěn na opačné straně dráhy.
„Jednotlivé stupně byly dřevěné, ale dráha, po které eskalátor jezdil, byla železná,“ popisuje Pavel Fojtík, historik pražského Dopravního podniku. Eskalátor byl mnohem pomalejší, než původní lanovka, protože se pohyboval pouze v rychlosti lidské chůze. Jízdenka tehdy stála 50 haléřů.
Pro fotbalové fanoušky
Eskalátor hojně využívali především fotbaloví fanoušci, kteří na Letnou chodili fandit svým klubům. V tehdejší době sídlily na Letné hned tři fotbalové kluby – Slavia, Sparta a klub pražských Němců DFC Praha. V tehdejší době na fotbal chodilo i mnohem více fanoušků, než je běžné dnes. Čtyřicet tisíc diváků na derby pražských „S“ bylo zcela běžné. I z tohoto důvodu se dal eskalátor do provozu.
Eskalátor ve filmu
První pražský eskalátor se objevil i v české filmové komedii Muži z Offsidu režírované Svatoplukem Innemannem, která vznikla roku 1931 na motivy knihy od Karla Poláčka. V roce 1935 pak definitivně ukončil svůj provoz. Zbytky po dolní stanici vzaly za své během stavby letenského tunelu. Zbytky horní části lanovky lze dodnes spatřit přímo před Letenským zámečkem, ve svahu nad nábřežím Kapitána Jaroše. Jeho věrný model ovšem zájemci najdou v muzeu MHD Dopravního podniku hl. m. Prahy.