14°C
Film Parazit šokoval svět: Předlohou byl skutečný případ dvou vraždících sester
Jihokorejský snímek Parazit legendárního režiséra Ponga Čun-ha nedávno pobral v Los Angeles hned čtyři Ceny akademie, takzvané Oscary. Černá komedie s brutální zápletkou působí trochu přitažená za vlasy, ale původ přitom má v reálném příběhu, jak prozrazují dokumenty z natáčení.
Detaily o tom, co inspirovalo legendárního jihokorejského režiséra Ponga Čun-ha k natočení šokujícího snímku Parazit, se objevily třeba v knize, která popisuje natáčení a přidává i původní znění.
Parazit vypráví příběh o velmi chudé rodině, která se pomocí lží a podvodů postupně infiltruje do bohaté rodiny, Z černé komedie se ale postupně stává napínavý thriller s prvky nečekaného násilí, které podle mnohých tvoří důležitý rys jihokorejské kinematografie.
Ústřední aktéři, tedy pan Park a jeho rodina, se nezastaví před ničím, jejich motivace je ale lidsky pochopitelná. „Jsou to lidé, kteří tvrdě bojují za změnu společnosti,“ tvrdí režisér s tím, že Parazit nedává návod na změnu světa.
Inspiraci našel na Západě
Ukazuje prý jen krutou a výbušnou váhu reality, kterou znají i ti, kteří se stejně jako Pong Čun-ho setkali s dřívější filmovou adaptací příběhu jedné bohaté francouzské rodiny. Bez jeho krutosti by Parazit byl nejspíš úplně jiný film.
Jako předloha filmu posloužila tragédie rodiny Lancelinových z francouzského města Le Mans. Lacelinovi žili ve dvacátých a třicátých letech minulého století. René Lancelin, hlava rodiny, byl bohatým právníkem v důchodu a společně s ním bydlela jeho žena Léonie a dospívající dcera Genevieve.
Rodina si pak najala dvě uklízečky, tehdy sedmadvacetiletou Christine Papinovou a její o šest let mladší sestru Léu. Ty ovšem vykořisťovali a často bili. Sestry byly nuceny pracovat i 14 hodin denně, volno měly 12 hodin za týden.
Zlom v životech všech zúčastněných nastal jedné únorové noci roku 1933. Když toho dne přišel Lancelin ke svému domu, bylo zamčeno a světla zhasnutá. Dovnitř mu proto pomohli místní strážníci. Sotva vstoupili, naskytla se jim příšerná podívaná.
Na zemi v domě ležela manželka i dcera boháče, obě brutálně zbité, bez očí a k nepoznání. Služebné byly celé od krve nahé v posteli v podkroví. Ti, kteří scénu té noci viděli, ji popsali jako krvavé orgie, na které v životě nezapomenou.
Masakr jako z hororu
Jak později obě sestry popsaly, v domě došlo během večera k hádce, při které jedna ze sester Christine vzala cínový džbán a praštila s ním svoji zaměstnavatelku. Tu ale chtěla bránit její dcera, načež služebná zařvala: „Zmasakrujeme vás!“
Na to konto vyběhla do podkroví i její sestra Lea a dceři vydloubla při útoku oči. Jedno bylo později nalezeno nedaleko její mrtvoly, druhé pod schody v přízemí. Následně pak sestry oslepily i svoji paní. Christine potom měla doběhnout do kuchyně a přinést velký nuž a kladivo, kterým pak sestry obě ženy brutálně umlátily, až téměř neměly obličej.
Policie při vyšetřování zjistila, že obě sestry trpěly psychózou a měly spolu často sexuální styk. Obě ženy se stejně oblékaly. V dětství dokonce měly společně znásilnit svoji sestru Emilii. V domě Lacelinových žily sedm let. Christine byla později označena za hlavní strůjkyni masakru a odsouzena ke stětí gilotinou.
Na popravu musela čekat ve svěrací kazajce, protože se pokoušela sama sobě vyrvat oči z důlků. Lea byla odsouzena k vězení jako komplic, ale z nepřítomnosti sestry se málem zbláznila. Po vykonání trestu si změnila identitu a pracovala dál jako pokojská v hotelu. Zemřela údajně v roce 1982. Podle některých ale možná žila až do roku 2001.
Témata:
Související
