14°C
„Dodnes nezapomenu onoho podivného, ba děsného dojmu, kterým na mne působily naše posice u Zborova, když jsem v ně v čele své sedmé roty I. pluku několik dní před bitvou poprvé vstoupil,“ vzpomínal kdysi s odstupem let generál Jan Syrový, pozdější ministr obrany a také premiér. Ten v bitvě, kdy proti sobě na obou stranách stáli Češi a Slováci, jedni v legiích, druzí v uniformách rakousko-uherské armády, přišel o oko.
„Připravovali jsme se k boji skutečně opravdově. Vzpomínám nadšení i obětavé práce svých nezapomenutelných bratří,“ uvedl generál v knize Památce pětiletého výročí bitvy u Zborova. „Bojovná odhodlanost, veselost, radost z akce, tak dlouho očekávané, nenávist vůči nepříteli všem sálala z očí; byl to krásný pohled na mladé a statečné muže, hotové druhého dne do posledního umříti za svobodu otčiny!“
Malá bitva pro svět, velká bitva pro národ
K bojovému střetu došlo 1. a 2. července v roce 1917. Tehdy se tváří v tvář střetly více než 3 tisíce československých legionářů proti zhruba dvojnásobné přesile armády Rakousko-Uherska. Jednalo se tehdy o vůbec první vojenské vystoupení československých legionářů, které skončilo nečekaným vítězstvím a zajetím tisíců protivníků. Ačkoliv sama bitva nebyla z hlediska první světové války natolik výraznou, ukázala odhodlání Čechů a Slováků osamostatnit se od monarchie.
Takto vypadal pietní akt u příležitosti bitvy u Zborova, která je považovaná za první československé vojenské vystoupení. David Zima
„Bitva povzbudila formování dalších legionářských jednotek v zahraničí,“ upozornil na pietě Jiří Vlasák z Československé obce legionářské. „Zborovské hrdinství bylo symbolem hrdosti a odvahy. Bitva dala o malém středoevropském národu vědět prakticky po celém světě. Nebylo by 28. října 1918 bez statečnosti a odhodlání tisíců vojáků, kteří zrod republiky vykoupili krví, například i na zborovském bojišti,“ dodal Vlasák.
Hrdinové tří epoch
Statečnost a odhodlání na pietě, která se konala u osária neboli kostnice Olšanského hřbitova, kde je pohřbeno na tisíce vojáků z obou světových válek, ocenila rovněž senátorka a starostka Prahy 10 Renata Chmelová (VLASTA). „Bitva u Zborova je počátkem dráhy vedoucí k nezávislé Československé republice,“ nechala se slyšet.
Přitom upozornila, že nejen armádám Ústředních mocností na ruské, francouzské či italské frontě museli českoslovenští legionáři čelit. „Trnem v oku byli jak nacistům, tak i komunistům,“ uvedla. Nezřídka legionáři končili v několikaletých vězeních, jak během protektorátních let, tak během komunismu.
„Bitva u Zborova je pro nás dodnes velkou inspirací. Buďme za ní vděční,“ uzavřela svůj proslov nad bitvou, z jejíhož pole byly vyzvednuty ostatky neznámého vojína, jehož symbolický pomník stál za první republiky na Staroměstské radnici. Dnes se nachází v Národním památníku na Vítkově.
