Piráti chtějí stranám víc otevřít dveře do Sněmovny. Stačit mají jen 4 procenta hlasů

Piráti dnes ve Sněmovně představili svůj návrh na snížení volební klauzule z pěti na čtyři procenta hlasů. „Odůvodnění je poměrně jednoduché. Dnes máme 14 volebních krajů a ty kraje mají něco mezi šesti a 25 poslanci. A pokud máte velký kraj, který má 25 poslanců, tak reálná přirozená klauzule je někde okolo těch 4 procent. Historicky se stalo např. v roce 2006, že Strana zelených získala v Libereckém kraji 9,5 procenta hlasů a neměla tam žádný mandát a naopak v Moravskoslezském kraji získala něco málo přes 4 procenta hlasů a měla tam mandát,“ uvedl poslanec Mikuláš Ferjenčík.

„Nám přijde logické, aby pokud je možné v nějakém kraji získat mandát v případě, že tam máte 4 procenta hlasů, tak aby ta celostátní klauzule kopírovala tento faktický stav a byla tedy na té úrovni 4 procenta. Mají to například v Rakousku, ve Švédsku, v Dánsku a tuším i v dalších evropských zemích,“ dodal Ferjenčík.

Diskriminační podmínky?

Piráti si dle něj uvědomují, že by mohlo dojít ke zvýšení počtu stran v Poslanecké sněmovně. Nyní je tam devět subjektů. Ferjenčík představil i další návrh - zrušení aditivní klauzule pro koalice, což by dle něj umožnilo, aby se politické strany lépe integrovaly ještě před volbami.

Pokud by chtěly udělat strany společnou kandidátku a dělat společnou kampaň, neměla by jim stát v cestě bariéra 5 + 5 procent, míní Piráti. Podle platného ustanovení dnes musí koalice získat nejméně dvojnásobek hlasů v porovnání s jednotlivými stranami.

Exkluzivní průzkum: Řítí se další Babišova tsunami? ANO dominuje v boji o velká města

10 procent hlasů by např. v posledních volbách potřebovaly v případě společné kandidatury KDU-ČSL a STAN. Jejich spojenectví se nakonec - patrně i v obavách o pokoření této mety - rozpadlo a strany kandidovaly samostatně. Podle Ferjenčíka jsou dosavadní podmínky „diskriminační a v rozporu s poměrným volebním systémem“.

Metnar pirátský návrh odmítá

„Plníme tak náš program z principu, nikoliv kvůli tomu, že by to pro nás bylo výhodné. Návrh na snížení volební klauzule na 4 % je také vstřícný krok vůči ČSSD, aby se tato tradiční strana po koalici s Babišem do Sněmovny vůbec dostala,“ okomentoval návrh šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. 

„Není to vhodné pro tak zásadní změnu, neproběhla diskuse napříč celým politickým spektrem,“ zdůvodnil ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) svůj nesouhlas se snahou Pirátů. Podle poslankyně ANO Zuzany Ožanové odmítl podobné snahy i sněmovní ústavně právní výbor, který novelu předjednal.

Podobně lidovci ústy Marka Výborného navrhli snížit limit pro koalice na původní výši před volebními změnami z dob opoziční smlouvy. Dvoučlenná koalice by tak potřebovala sedm procent místo nynějších deseti. Lidovci chtějí znovu zavést původní systém přepočtu hlasů na mandáty, neboť nynější podle nich v rozporu se zásadou rovnosti voličských hlasů zvýhodňuje velké strany. Zatímco na jednoho poslance ANO loni bylo třeba 19 232 hlasů, STAN na jednoho poslance potřeboval 43 693 hlasů, uvedl Výborný. Připomněl, že volební systém je předmětem senátorské stížnosti k Ústavnímu soudu. 

Problémy během voleb

Vláda současnou novelu připravila v souvislosti s problémy při loňských sněmovních volbách. Nejvyšší správní soud totiž ve Středočeském kraji přepočítal výsledky hlasování kvůli špatně započítaným přednostním hlasům pro kandidáty ODS. Mandát tak nakonec získal starosta Líbeznic Martin Kupka namísto někdejšího ministra zemědělství Petra Bendla.  

Vláda kvůli tomu navrhla, aby představitelé volebních komisí museli povinně na školení, jak hlasy správně sčítat. Metnar odmítl návrh poslankyně TOP 09 Heleny Langšádlové, aby ministerstvo vnitra do týdne od vyhlášení výsledků voleb namátkově u jednoho procenta okrsků výsledky hlasování přepočítalo. Podpořil naopak návrh Heleny Válkové (ANO), která chce umožnit v komunálních volbách hlasovat i cizincům, kteří v obci bydlí přechodně, nejen trvale.