14°C
„Ono těch polí, co jsme zdědili, je víc,“ říká pan Šubr. „Můj otec, kterému je v restituci vrátili, je převedl na mě a na sestru už v roce 1989. Ale pak, při digitalizaci, se objevil další pozemek, po babičce. Sestra o něj požádala a vrátili nám ho v prosinci 2016.“ A právě o tento kus země, označovaný ve starých registrech jako »pole- role« a pak jako »orná půda«, jde.
Přesně 995 zmíněných metrů čtverečných leží u železniční zastávky Straky. „Jako kluk jsem v té obci vyrůstal, jezdil jsem kolem na kole, všude samá cukrovka a já neměl ani ponětí, jaké s ní budou někdy problémy,“ krčí rameny pan Šubr.
Spouštěčem komplikací, které ho přiměly obrátit se na Ombudsmana Blesku, byly dva dopisy. V prvním, z katastru nemovitostí z ledna 2017, byl kus pole u železniční zastávky označen jako »ostatní plocha«. „Tehdy jsem tomu nevěnoval pozornost,“ vzpomíná Jiří Šubr.
Druhý dopis, z října 2017, přišel z odboru životního prostředí města Nymburk. Upozorňovalo se v něm, že na uvedeném pozemku je černá stavba a nelegální skládka a že pan Šubr, jako majitel, je povinen ji odstranit. Jinak mu hrozí pokuta až 100 000 korun, kterou je možné uložit opakovaně.
Dědic Jiří Šubr následně zjistil, že z jeho pole udělal cukrovar Nymburk před zhruba padesáti lety nakládkovou plochu cukrovky na vagony. Položili tam betonové panely a skladovali tam hromady cukrové řepy před odvozem ke zpracování.
Po zániku nymburského cukrovaru přešel pozemek k cukrovaru Kolín a následně k cukrovaru v Dobrovicích. „Tam mi sdělili, že žádnou takovou plochu neznají ani nevlastní,“ krčí rameny pan Šubrt.
Teď na betonové panely jezdí kdekdo a ukládá tam odpad. Skládka roste a policejní pásku se zákazem vstupu, kterou pan Šubr celý pozemek obehnal, pravidelně kdosi ničí. „Nechápu, proč bych měl na své náklady odklízet něco, o co jsem se nepřičinil. Dostat tuny betonových panelů ze země není legrace, a pak, kdo zaručí, že tam lidi nebudou jezdit s odpadky dál?“ ptá se Jiří Šubr.
Všechno zaplatí obec!
Pro odpady vznikající na území obce z činnosti občanů obce – tedy fyzických osob, se podle zákona o odpadcích za původce odpadů považuje tato obec. Ombudsman Blesku Jakub Keresteši panu Šubrovi proto radí: „Stačí podat vysvětlení a tvrdit, že skládku nezaložil on sám, ale třetí osoba na jeho pozemku a že on učinil veškerá možná opatření, která nejsou v rozporu s principem přiměřenosti.“ Na správním orgánu je – pokračuje ombudsman Blesku – aby prokázal, že původcem skládky je zároveň majitel pozemku.
Pokud se to neprokáže, odpovídá za odpad obec, v jejímž katastrálním území se skládka nachází. Ta by měla na své náklady černou skládku uklidit a v součinnosti s majitelem zabránit dalšímu skládkování. Jakub Keresteši dodává: „Je však třeba počítat s tím, že tento postup bude možný pouze do připravované novely zákona o odpadech, která důkazní břemeno původce skládky přenáší ze správních orgánů na majitele pozemku.“ Pokud by černou stavbu (tj. betonové panely) pan Šubr na svém pozemku nechtěl, může ji odstranit a náklady s tím spojené požadovat po původci stavby (popř. jeho právním nástupci).
VIDEO: Měsíce pracovala zadarmo, zaměstnavatelka jí odmítla platit mzdu!
Měsíce pracovala zadarmo, zaměstnavatelka jí odmítla platit mzdu! Blesk TV
