14°C
Senioři jí ve školních kantýnách, restaurace zuří. „Jinak by neměli na nájem,“ tvrdí expert
Senioři kupující si laciná jídla ve školních jídelnách nás mohou zruinovat, zoufají si restaurace a další stravovací provozovny v Česku. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) by jídelny neměly obědy pro veřejnost vůbec nabízet, protože jim pak restaurace nedokáží cenově konkurovat. Tisíce seniorů ovšem nemají na kvalitní jídlo dostatek peněz, varují experti.
Do školní jídelny Václavkova v Mladé Boleslavi každý den přichází na oběd přibližně dvacítka seniorů. Za 70 korun dostanou polévku, teplé hlavní jídlo, moučník a pití. Kdyby si stejné jídlo dali v restauraci, zaplatí za něj v rámci denních menu přibližně dvojnásobek.
„Myslím, že leckdy se ve školní jídelně vaří lépe než v některých restauracích. Někteří by se k nám mohli přijít podívat,“ řekla pro Blesk Zprávy Lenka Vernerová Lhotková, ředitelka zmiňované školní jídelny. Dříve pracovala v jiném stravovacím zařízení, kam pro obědy přicházelo postarších lidí ještě více. „Pro seniory to může být opravdu dobré, jinde by měli oběd mnohem dražší,“ myslí si.
Podle průzkumu AMSP je jen čtvrtina seniorů ochotna dát za hotový oběd více než 70 korun. Nejčastěji utrácejí mezi 50 až 70 korunami, a to přibližně polovina z nich. Ceny obědů v restauracích nebo kantýnách jsou ale zpravidla dvojnásobné a pro mnohé důchodce s nízkou penzí jsou tak prakticky nedostupné.
Senioři se v jídle šidí
„Mnozí senioři se nacházejí v nepříznivé sociální situaci a nemají dostatek peněz na nákup kvalitních potravin,“ potvrzuje i Pavel Kopřiva ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Právě ta si před časem nechala zpracovat rozsáhlý výzkum o tom, jaké potraviny Češi nakupují a čím se při výběru řídí. Podle něj se právě senioři velmi často rozhodují podle ceny.
O napjatých rozpočtech mnoha českých seniorů před časem ve studiu Blesku hovořil také Jan Lorman ze seniorské organizace Život 90. „Jestli je senior v situaci, kdy bere například 8 000 tisíc korun, a podíváme se na dnešní nájmy a potřebu koupit si něco k jídlu, je evidentní, že to nemůže stačit. Je to velice špatná situace,“ řekl s tím, že senioři pak šetří třeba právě na jídle. Nedopřávají si ovoce, zeleninu nebo dostatek zdravých potravin, což se pak zpětně promítá do jejich zdraví.
Ve školních jídelnách se ceny jídel pro veřejnost pohybují mezi 60 až 80 korunami, to je pro část seniorů přijatelné. „Je to cena režijních nákladů a potravin, cílem není na tom vydělávat, což ani nemůžeme. Provoz je oddělený a cizí strávníci mohou přijít jen v určitý čas. Někdy si to jídlo berou do nosičů s sebou, a pokud zůstávají, tak musí mít oddělený prostor od dětí,“ vysvětlila Vernerová Lhotková. Stejná pravidla podle ní platí pro všechny školní jídelny.
Podpora obcí pro místní seniory
Právě stravování ve školních jídelnách je jednou z možností, jak mohou senioři za relativně nízké peníze nakoupit výživově hodnotný a dostatečně kvalitní oběd. V mnoha tuzemských obcích nebo městech je navíc možnost takového stravování v místních školách podporována i radnicemi. Například městská část Praha 6 nabízí zvýhodněné stravování pro lidi nad 65 let ve vybraných jídelnách za 50 korun. Velmi často o tom ale senioři vůbec nevědí.
Restaurace navíc v poslední době začaly „školní“ stravování seniorů tvrdě kritizovat. „Oběd pod 100 korun vůbec neodpovídá ekonomické realitě, zvláště při současném růstu nákladů na energie nebo mzdy. Gastronomové jsou tudíž nuceni svádět souboj s cenami, které se v podstatě rovnají výrobním nákladům,“ tvrdí například Luboš Kastner, spolumajitel sítě restaurací Hospodská.
Restaurace: Pohřbí nás to
Za restauracemi stojí také Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Podle jejích zástupců jde o velký problém a školní jídelny by mohly na některých místech „pohřbít“ malé provozovny.
„Jejich dotování a cílená podpora dává smysl do momentu, pokud se z toho nestane komerční aktivita, která poškozuje nedotované restaurace. Běžný člověk z ulice taky nemůže volně přijít do školy a připojit se třeba k běžné výuce angličtiny, i když by to řada z nich určitě využila a zaplatila,“ myslí si předseda AMSP Karel Havlíček.
Ani omylem, na předražené obědy v restaurací by měli z důchou tak na týden.
. Jako každému hospodskému
Senioři restauracím kšefty neberou, protože by do nich nešli. A kdyby to zakázali, jak by k tomu přišli senioři u nás, kde kvůli EET skončila jediná hospoda, co vařila? Zatímco školní jídelna v obci je. A i ta jediná hospoda, co u nás bývala měla v nabídce, hermelín, klobásu, guláš, krkovici na grilu. A tak pořád dokola. To by byla strava pro seniory! Je třeba si uvědomit, že někde není možné do těch restaurací chodit. A navíc se v nich očekává, že si dá zákazník pití a nechá dýško, kde by na to senioři brali peníze?