Nemocný dědeček Michalákových touží ještě vidět své vnuky. Blesku poslal dojemný vzkaz

Pana Pavelku vážná nemoc postihla letos v červenci. Je upoután na lůžko a vyžaduje neustálou péči. Do hospicu nešel, to rodina odmítla, stará se o něj sama.

Jiřímu Pavelkovi však výrazně chybí kontakt s jeho dvěma vnuky – dvanáctiletým Denisem a osmiletým Davidem Michalákovými. Norské úřady znemožnily kontakt s rodinou. A pan Pavelka ostatně ani vzhledem ke svému zdravotnímu stavu za nimi do Norska vycestovat nemůže.

Dědeček Michalákových: Snad chlapci vše pochopí

A tak nyní prosí, jestli by si s nimi mohl pohovořit alespoň po Skypu. S žádostí se obrátil Jiří Pavelka na norský úřad Barnevern v Nerde Eiker a jeho ředitelku Lene Grendahl. Zároveň poslal dopis a fotografie, které chtěl, aby byly vnukům předány. Pomáhala mu při tom česká ambasáda v Oslu, která ale nedokázala ověřit, zda Barnevern pěstouny dětí s prosbou kontaktoval. 

„Je to super.“ Norské občanství pro syna Michalákové odsouhlasil otec

Jelikož se norská strana dlouho neozývá a české úřady se podle slov rodiny nesnaží na situaci nic zlepšit, pan Pavelka se nyní bojí, že Norsko kontakt neumožní a ještě ke všemu se jeho vnukové ani nedozví, že tu tahle prosba vůbec kdy byla.

„Vidím vyrůstat Terezku s Martínkem (vnoučata od druhé dcery, pozn. red.) a kluky nemůžu vidět ani přes počítač. Chci, aby jednou věděli, že jsem celé ty roky dělal všechno, co jsem mohl, abych je mohl vidět. Všechno ostatní, naše společné vzpomínky, jsem napsal do toho dopisu. Ten je jen pro ně. Snad všechno pochopí,“ svěřil Pavelka Blesk.cz své pocity.

Poslankyně vyzvala Zaorálka, aby jednal

Změnu v norském přístupu požaduje i poslankyně Jitka Chalánková, která disponuje plnou mocí zastupovat rodinu Michalákových vůči českým úřadům.

„Zabránit kontaktu dětí s vážně nemocným dědečkem by bylo to nejhorší, čeho se může státní moc na rodině dopustit. Z humanitárních důvodů se roztržené rodiny slučují i během válek. Norsko rozhodování, zdá se, záměrně protahuje,“ uvádí poslankyně v tiskové zprávě.

„Vyzývám proto ministra zahraničních věcí Zaorálka: Zasaďte se neprodleně a osobně o to, aby Česká republika prostřednictvím osobního kontaktu pracovníků ambasády s dětmi ověřila předání zpráv. Jinak budu považovat vaše nedávná slova o pomoci českým občanům v nouzi za špatný vtip,“ vyzvala Chalánková.

Neví, jestli zprávy dětem dorazily

Rodina považuje celkovou komunikaci s úřady v Nedre Eiker za nedůvěryhodnou. „Nejdříve promptně vzkázali, že děti si nepřejí dědečka vidět. Následně byl na úřad do Nedre Eiker zaslán alespoň dopis nadiktovaný panem Pavelkou tak, aby prošel cenzurou Barnevernu. Po delší odmlce se úředníci ozvali mimo jiné s tím, že nesmějí komunikovat e-mailem (doposud elektronickou poštou běžně komunikovali). Dopis prý zaslali poštou pěstounům,“ popisuje dřívější právní zástupce Evy Michalákové Pavel Hasenkopf.

„Česká ambasáda následně předala úřadu také fotografie rodiny s dědečkem na památku. Zda se zprávy k dětem dostaly, nikdo netuší – ambasáda se bohužel spoléhá na tvrzení Barnevernu, důvěřuje mu,“ pokračuje Hasenkopf.

Michaláková se bojí o Denisovo zdraví. Norové navíc neučí děti mluvit česky

Podle něj se jen opakuje to, co se děje celou dobu: „Úřad v Nedre Eiker rodině dlouhodobě nepodává korektní zprávy, protahuje komunikaci a jeho cílem je zachovat status quo. Norové styk nechtějí umožnit, ale nikdy to otevřeně nepřiznají.“

Rodina vnímá, že jediná pomoc zatím přišla od ministra pro lidská práva Jana Chvojky (ČSSD). V červenci se s prosbou o lidský přístup a okamžité umožnění kontaktu obrátil přímým dopisem na norskou ministryni pro děti a rovnost Solveig Horne.

Norské instituce mlčí

Barnevern odebral české matce a otci syny Denise a Davida v roce 2011 kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. To se nepotvrdilo, soud ale nechal děti u pěstounů, protože považoval zjištění za závažná. Michalákové vzaly úřady rodičovská práva předloni, otci práva ponechaly.

Matka se snaží o přezkoumání rozhodnutí soudu již více než šest let. Po celou dobu ke kauze zveřejňuje informace, norské instituce se od počátku nevyjadřují. Podle některých expertů však ale není možné si udělat jasný názor jen podle stanoviska jedné strany.