Michaláková se bojí o Denisovo zdraví. Norové navíc neučí děti mluvit česky

Eva a Josef Michalákovi se v Norsku usadili po svatbě – brali se v roce 2005. Dnes spolu již nejsou. A jejich životy se obrátily naruby. Kvůli podezření ze sexuálního zneužívání dětí ze strany otce, které se nepotvrdilo, se jim norská sociální služba Barnevernet rozhodla odebrat 18. května 2011 obě děti – Denise i Davídka. Rozdělila je do dvou pěstounský rodin. A Eva Michaláková nakonec přišla i o právo na své děti. Smutné šestileté výročí, kdy případ začal, se kvapem blíží. 

Případ míří do Štrasburku: Je u soudu šance?

Eva Michaláková ještě doufá ve zvrat v případu u soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Šanci má, věří europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který se v případu a dalších událostech kolem Barnevernetu dlouhodobě angažuje. 

„Má šanci z několika důvodů – její případ je opravdu bezprecedentní a stal se motorem, spouštěčem dalších případů, ve kterých dnes žalují Norsko u Evropského soudu pro lidská práva. V tomto případu jsou body, ve kterých Norsko skutečně porušuje listinu práv – matka nemá přístup k dětem, děti se nemohou bavit ve svém mateřském jazyce, přestože jsou Češi, nemají přístup k širší rodině. I tohle jsou důvody, proč Eva Michaláková ve Štrasburku může uspět. Norské soudy navíc poměrně špatně zhodnotily aktuální rodinnou situaci,“ řekl Blesk.cz Zdechovský. 

Česko přezkoumá poměry chlapců Michalákových. Ať se učí česky, chce Sobotka

U štrasburského soudu by přitom matku mělo podpořit oficiálně i Česko, přislíbil to totiž premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „ČR s využitím této možnosti počítá,“ uvedl v prohlášení. A zástupci vlády se již s Evou Michalákovou kvůli možné stížnosti ve Štrasburku sešli.

Stav Michalákové: Deprese, smutek

V kontaktu s Evou Michalákovou i její rodinou zůstává i Zdechovský. Zná tak její aktuální situaci, která však není nejlepší.

„Bezmoc. Paní Michaláková přitom učila ve školce i na škole, i její hodnocení ředitelkou školky a školy je excelentní, dostudovává si vysokou školu. Je to po všech stránkách osoba, která i v Norsku má poměrně velkou autoritu. Že jí byly odebrány děti a že byl přerušen kontakt, je pro mnoho lidí z jejího okolí nepochopitelné,“ podotýká europoslanec.

Že je to v současné době pro Evu Michalákovou hodně těžké, potvrzuje i poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), která v případu působí jako důvěrný zástupce české maminky, osobní zmocněnec.

„Bohužel teď není v úplně dobrém stavu. Je smutná, psychický stav není dobrý,“ řekla Blesk.cz Chalánková.

VIDEO: Takhle Eva Michaláková vzpomínala na své syny: Báli jsme se, že Denis bude žárlit na Davídka

Obavy o zdraví staršího Denise

Podle Sobotky se Česko „pokusí o prošetření poměrů chlapců. „Pan premiér přislíbil, že požádá o prověření zdravotního stavu staršího chlapce, kde ho už tři roky nikdo neviděl. Máme vážné obavy o jeho zdravotní stav. Informace o jeho zdravotním stavu i v době, kdy paní Michaláková ještě nebyla zbavena rodičovských práv, stejně Barnevernet před ní tajil a neměla šance se k nim dostat,“ upozorňuje Chalánková. 

Denisovi bude 12 let, půlku života však strávil bez matky, se kterou se ani nevídá. Omezena byla i setkání Evy Michalákové s mladším synem Davídkem. Chalánková přitom popisuje, jak probíhala ta loňská.

Davídek ukázal veselého smajlíka

„Mladší Davídek, když měl loni dvě schůzky s maminkou v březnu a v srpnu, tak to proběhlo naprosto v pořádku. Maminka plynule během té první schůzky přešla do češtiny, chlapec rozuměl, přestože byl odebrán ve věku dvou a půl roku. Česky nemluví, ale rozumí. Na konci schůzky mohl ukázat smajlíka, jestli se mu schůzka líbila, nebo ne. Vytáhl veselého a maminku objal,“ popisuje Chalánková.

Otázkou však je také to, zda jsou na místě obavy, jak by děti snesly případný návrat k matce z prostředí, kde si již patrně zvykly.

Kdy se vrátí chlapci Michalákovi k matce? V nejlepším za rok, říká právník

„Že si děti zvykly u pěstounů, to tvrdili pouze odborníci v Norsku a dva psychologové v ČR, jinak jsem podobné tvrzení nezaznamenal. Biologická vazba se nedá přerušit, jsem o tom přesvědčený. Myslím, že i kdyby děti byly vráceny, tak by se to rychle potvrdilo,“ míní Zdechovský.

„Děti by se vracely s dopomocí, citlivě, s doprovázením. Ani maminka, paní Michaláková, si nepředstavuje, že by je teď chtěla někde vytrhnout z prostředí, kde jsou zvyklé. Ale chtěla by se více objevovat v jejich životě, aby si sami postupně uvědomovaly, že je jejich maminkou. Já bych to nepodceňovala,“ doplňuje Chalánková.

VIDEO: Poslankyně Jitka Chalánková se ve Sněmovně zastala Evy Michalákové.

Děti se česky neučí

Zastánci Michalákové se přitom pozastavují i nad tím, že se děti nemohou učit česky, ač to norské úřady slíbily. I podle Sobotkova prohlášení bude „znovu aktualizován požadavek na zachování vazby chlapců s českým prostředím a zejména zdůrazněn požadavek na výuku českého jazyka“.

Výuka češtiny by přitom v případě odebrání měla být běžnou věcí. „Řešil jsem podobný případ v Německu, v Bavorsku. Do rodiny odebraných českých dětí chodil český učitel, který děti dál učil český jazyk. Odebrání trvalo šest měsíců, s německými úřady se celou dobu dobře komunikovalo a byly i přístupné k tomu, aby rodiče měli s dětmi trvalý kontakt,“ vzpomíná Zdechovský.

Jinak ale míní, že se dění kolem Barnevernetu posunuje k lepšímu. „Vznikla řada studií, které potvrdily to, co jsme celou dobu říkali – že Barnevernet v řadě případů odebírá děti na základě tzv. preventivního důvodu, který se však neprokáže. A odebírá je i rodičům, kteří jsou způsobilí,“ podotýká europoslanec.

Podle něj prospívá i to, že jsou nyní sporné případy mnohem více medializovány a dochází i k nápravě. „Objevují se další kauzy, kdy si Barnevernet celou dobu vymýšlel důvody odebrání a odebral děti na základě falešných důvodů,“ přichází s další kritikou norské sociálky Zdechovský.

VIDEO: Stále více dětí se v Norsku umísťuje do pěstounské péče, říká právnička Michalákové

Co tají Barnevernet?

Posun je však podle Chalánkové i v tom, že případy ve Štrasburku nekončí předběžným prošetřením, ale jdou již i k velkému senátu.

„K velkému senátu Evropského soudu pro lidská práva nyní směřuje podle našich informací osm případů, ten Evy Michalákové by byl devátý. Obávám se, že budou i další, např. u děvčátka na Slovensku, kdy to také nebere konce,“ podotýká Chalánková.

Poukazuje přitom na případ Maxine, která má matku Norku a otce Slováka. Rodiče již dvakrát u soudu vyhráli, jenže dceru stále kvůli možnosti odvolání protistrany nemají a mohou ji vidět jen jednou za tři týdny. Holčičce jsou dva roky, odebrali jim ji přitom již po třech měsících od narození.

Michalákové vzali Norové rodičovská práva na syny. Adopci Davídka zamítli

Také Chalánková věří, že je jistá naděje i pro Evu Michalákovou – Češi totiž požádali norskou velvyslankyní Siri Sletnerovou, aby předala žádost norské ministryni Solveig Horne o zařazení případu Michaláková mezi ty, které by se mohly přešetřit. „Nemáme ale zpětnou vazbu, jestli skutečně tak vůbec učinila,“ podotýká Chalánková.

A tak chlapci zůstávají rozděleni ve dvou pěstounských rodinách. „Proč, když pominula veškerá podezření, nebyli chlapci vráceni zpět a zůstávají nadále rozděleni ve dvou pěstounských rodinách? Nemáme žádnou odpověď. To, že se někdy říká, že zjištění byla závažná, tak nebyla. Nebyla tam žádná zjištění, nic se neprokázalo. Ani paní Michaláková nic netají. Možná něco tají Barnevernet. Ale co?“ dodává Chalánková.

VIDEO: Duel k případu Evy Michalákové poté, co norské úřady zbavily Evu Michalákovou rodičovských práv. Děti v pěstounských rodinách prosperují dobře, tvrdila spisovatelka Monika Le Fay