Témata maturitních slohovek: Vypravování je pro masy, referát pro vyvolené

Data si od ministerstva školství vyžádal Oldřich Botlík. Zjistil tak, že v roce 2015 vypravování na téma Jak jsem poznal vaši matku psalo téměř 32 tisíc z 65 studentů. Loni pak vypravování o tom, jaké události vedly ke ztrátě paměti, psalo 26 tisíc z 62 tisíc studentů. Data se týkají studentů, kteří práci psali v řádném termínu.

„Tušil jsem, že zájem maturantů nebude rovnoměrný, ale opravdu mě překvapilo, že třeba vypravování otce Jak jsem poznal vaši matku určené dětem si vybral téměř každý druhý maturant,“ řekl Botlík Lidovým novinám. Studenti naopak jevili minimální zájem o fejeton nebo odborný referát z historie. Ani dopis nebyl moc oblíbený.

Systém Cermatu měl výpadek: Je platnost maturitních slohovek v ohrožení?

Potvrzuje to i Centrum po zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které zadání připravuje. „Maturanti dlouhodobě preferují vypravování před ostatními útvary. Podíl nejčastěji vybíraného tématu se pohybuje od roku 2013 nad 30 procenty, v roce 2015 to bylo dokonce 48 procent. Meziročně se ale struktura četnosti výběru příliš nemění, její směrodatná odchylka se drží na úrovni zhruba deseti procentních bodů,“ sdělil ředitel centra Jiří Zíka. Zároveň dodal, že by sám také zvolil vypravování.

Fejeton? Jen pro zdatné žáky

Odborníci se shodují, že studenti vypravování volí proto, že ho mají dostatečně zažité a píšou ho neustále. „A pokud se navíc objeví témata, která jsou jim blízká, která se týkají jejich zkušeností a zážitků, nemusí si nic vymýšlet, fabulovat složité zápletky,“ vysvětlovala Veronika Valíková se Společnosti učitelů českého jazyka.

Vyučující českého jazyka z obchodní akademie se navíc domnívá, že maturanti mají schéma vypravování zažité z filmů a seriálů. „Mohou si také dovolit v přímé řeči použít i nespisovnou formu jazyka,“ uvedl. Například úvaha je podle něj předem znevýhodněná kvůli krátkému času.

Senátor za TOP 09 a ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze Jiří Růžička nesouhlasí s plánovanou povinnou maturitou z matematiky:

Publicistické útvary si zas podle Valíkové vybírají studenti, kteří jsou buď hodně zdatní, nebo neví, do čeho jdou. „Napsat dobrý fejeton je mnohdy mnohem těžší než napsat povídku,“ řekla. Referát by z nabídky úplně vyřadila, ten bez odborné literatury prakticky napsat nelze.

„Navíc u tématu z roku 2016 – Bez titulu ani ránu – se ani nemohou opřít o svou reálnou zkušenost,“ doplnila její kolegyně z obchodní akademie. Žena se obává, že procento studentů, kteří mají bohatou slovní zásobu a umějí ji použít, se každoročně zmenšuje.

Centrální hodnocení

V letošním roce budou slohové práce poprvé hodnoceny na centrální úrovni, a ne na školách. To je podle Zíky logické – přece jen se jedná o státní maturitu. „Zatím nelze dělat žádné závěry. Nicméně z dosud opraveného souboru písemných prací lze pozorovat to, co bylo prokázáno už v minulých letech, totiž odlišný průběh hodnocení prací pod úrovní minimálních požadavků,“ řekl pro Lidové noviny.

Sci-fi i popis obrázku: Státní maturity začaly slohovkou, vybrali byste si téma?

Botlík se bojí, že centrální hodnotitelé nebudou spravedlivější. „Z dat je vidět nejen to, kterým typům žáků hodnotitelé trochu přidávají, ale i to, kterým ubírají. A centrální hodnotitelé musejí rychle ohodnotit více prací než učitelé na školách,“ doplnil k aktuálním datům.

Letos to však zatím vypadá, že dominanta vypravování skončila. Žáci si podle předsedkyně Společnosti učitelů českého jazyka a literatury Lenky Dohnálové nejčastěji vybrali zprávu. Vypravování podle ní byla těžká a odtržená od životních zkušeností.

Rok 2015

Rok 2016