Vesnice vymírají. Mizí z nich i hospody, potraviny a služby, varují podnikatelé

Západočeské konzumní družstvo Sušice (ZKD) má největší síť vesnických prodejen v Plzeňském kraji. V současné době provozuje 111 prodejen na Klatovsku, Domažlicku a Sokolovsku, z toho 50 v malých vesnicích. Za posledních pět let zavřelo 8 prodejen, dalších 9 je v přímém ohrožení.

Přestože se družstvo snaží i ztrátové pobočky udržet a ztráty těch menších dotují z prodejů ve větších městech, nelze tak činit dlouhodobě. „Rozhodne letošní rok. Když nezajistíme mimořádné výnosy nebo nezvýšíme tržby, tak je možné, že koncem roku nebo příští rok pár prodejen nabídneme někomu do pronájmu nebo uzavřeme,“ uvedl předseda družstva Roman Bruzl.

Pro malý vesnický obchod je přitom důležitý každý zákazník a třeba úmrtí seniora v obci s několika desítkami obyvatel se může výrazně promítnout do celkových tržeb. I proto malé samoobsluhy mizí ve velkém. Za posledních 20 let jich v Česku zanikla celá třetina a v současné době jich každý rok zavře dalších asi 300. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků (AMSP).

Když nebudou hospody, lidé odejdou

Mizí ale i řemeslnicí, hospody a další prodejny. Přitom právě podnikatelé v obcích tvoří velmi důležitou sociální roli a jsou zdrojem místní infrastruktury. „Pokud tam nebudeme mít výčepy, koloniály a nebudou tam malá řemesla ani podobné služby, tak tam nikdo nebude bydlet. Už dnes se obce vylidňují a do budoucna to může být ještě horší,“ je přesvědčen předseda AMSP Karel Havlíček. Podle něj podnikání na venkově naprosto skomírá.

Jinými slovy – pokud si lidé nebudou mít kde nakoupit nebo zajít na pivo, nebude je na venkově nic držet a odstěhují se. „V regionu skončí jak běžný život, tak turistický ruch, a z vesnic se stanou skanzeny,“ varuje Havlíček s tím, že chybí podpora malých obcí a podnikání na venkově. A pokud nikdo nebude místní firmy a živnostníky alespoň částečně dotovat, situace se nezlepší.

Přibližně 8 procent české populace dnes žije v nejmenších obcích, které mají méně než 500 obyvatel. A právě ty nejvíce čelí masivnímu odlivu lidí do větších měst. Za posledních 15 let z nich odešlo 33 tisíc lidí. Více než polovina těchto obcí je navíc jen minimálně rozvinuta, což znamená, že nemají vybudovanou infrastrukturu, školky nebo třeba lékaře. Problém se ale týká i větších obcí, a to napříč republikou. Ze všech českých obcí chybí dostatečné rozvinutí ve více než 2500 z nich.

Na zánik vesnických hospod může mít vliv také EET. Tvrdí to například europoslanec Stanislav Polčák, který je zároveň předsedou Sdružení místních samospráv:

Chybí doprava i pracovní místa

Potvrzuje to také výzkum Svazu obchodu a cestovního ruchu, podle kterého kvůli tomu odcházejí hlavně mladí a vzdělaní lidé. „Chybí dostatečná dopravní obslužnost nebo je obtížné nalézt v regionu pracovní příležitosti. Ve výsledku tak v odlehlých obcích zůstávají pouze starší, méně vzdělaní lidé,“ uvedla prezidentka svazu Marta Nováková.

Tragickou situaci už zaznamenal i stát a pozvolna začíná problémy řešit. Chystá se i série opatření, která by měla život v menších obcích zatraktivnit. „Připravujeme speciální úvěry pro podnikatele, kteří realizují své aktivity ve znevýhodněných obcích, nebo slevy pro zaměstnance na sociálním pojištění,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Chce také, aby vláda přehodnotila přístup k podpoře podnikatelů na českém venkově a posílala jim více peněz. Ty dnes podle něj zbytečně míří třeba na pobídky zahraničním investorům.

Určitou podporu rozvoje venkova formou dotací realizuje také ministerstvo pro místní rozvoj. Peníze je možné využít například na budování cyklostezek, výstavbu základní nebo doprovodné infrastruktury cestovního ruchu. „Už nyní jsme zaměřili podporu obcí v oblasti regionální politiky a politiky cestovního ruchu na celé území České republiky,“ sdělila náměstkyně resortu Klára Dostálová

Přestože určitá podpora existuje, je často nedostatečná a hlavně nesystémová. „Podporujeme kdeco, ale bohužel často ne toho, kdo pomoc skutečně potřebuje. Pokud chceme udržet život na vesnicích, musíme urychleně začít ve všech ohrožených obcích, což je více jak polovina celého venkova,“ uzavírá za podnikatele Karel Havlíček.

Turistický ruch na jihu Moravy zachraňuje i tradiční vinarštví. Podívejte se na úchvatné záběry vinohradů na Pálavě: