Nová naděje v léčbě rakoviny? Českým vědcům patentovali možný lék se zlatem

"Společnou a farmaceuticky využitelnou vlastností nových látek je pozoruhodná kombinace jejich protizánětlivých účinků s výraznou protinádorovou aktivitou. Ty byly ověřeny na buněčných modelech zánětu a nádorových liniích lidského adenokarcinomu prsu, osteosarkomu, maligního melanomu, karcinomu prostaty, vaječníků a karcinomu vaječníků rezistentního vůči cisplatině," uvedl vedoucí výzkumného týmu Zdeněk Trávníček, který má spolu s kolegy na kontě řadu dalších patentů.

Podle odborníků jsou nově patentované látky účinnější než dnes klinicky používané protizánětlivé léčivo s obsahem zlata, tedy Auranofin. Navíc současně překonávají protinádorové účinky klinicky nejužívanějšího chemoterapeutika na bázi platiny, kterým je cisplatina. Právě kombinace jejich biologických vlastností dává šanci pro využití látek jako léčiv zánětlivých i nádorových onemocnění. "Další pozitivní vlastností nově vyvinutých sloučenin je jejich schopnost překonat odolnost nádorů vůči cisplatině," doplnil další z původců patentů Zdeněk Dvořák.

„Rakovinu plic mi vyléčily ovocné šťávy,“ tvrdí Marcela. Doktoři tomu nevěří

Jako příklad uvádějí odborníci využití látek v kombinaci s radioterapií, případně jako následnou léčbu po radioterapii. Látky by podle nich mohly potlačit nežádoucí vedlejší zánětlivé následky ozařování a zlepšit tak zdravotní stavu pacientů. Výzkumníci ale současně zdůrazňují, že k využití těchto látek jako léčiv vede ještě dlouhá cesta experimentálního a klinického výzkumu.

Na látky s protinádorovým účinkem se olomoučtí vědci zaměřují řadu let. Například loni vědci v týmu Zdeňka Trávníčka dostali evropský patent na komplexní sloučeniny na bázi platiny, které jsou účinnější než dnes používaná chemoterapeutika a mají i menší negativní vedlejší účinky. Udělení patentu předcházel mnohaletý výzkum.

Druhá tvář alternativní léčby rakoviny: Pití šťáv mohlo Marcelu zabít

Úspěšní jsou vědci z olomoucké univerzity i v ostatních oborech. Loni na podzim představili toxikologové z přírodovědecké fakulty modely lidských buněk, které dokážou odhalit nebezpečné látky v životním prostředí či potravinách a lze je využít i při testování vedlejších účinků nových léčiv. Předloni v září informovali zástupci univerzity o tom, že její odborníci získali společně s berlínskými kolegy evropský patent na stimulátor růstu rostlin. Látka s pracovním názvem PI-55, kterou odborníci společně vyvinuli, dokáže utlumit rostlinu ve vnímání vlastních přirozených hormonů.