Dokument ruské televize „Varšavská smlouva – odtajněné dokumenty“ způsobil mezinárodní poprask. Prezident republiky Miloš Zeman (70) tvůrce pořadu obvinil ze lži. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD, 58) reagoval též rázně. Kvůli tvrzením, že NATO chystalo invazi a Češi připravovali ozbrojené povstání, si dokonce pozval na „kobereček“ ruského velvyslance Sergeje Kiseljova.
Tvůrci pořadu ale trvají na tom, že dokument naopak odhaluje do té doby neznámá fakta. „Pořad je v souladu se všemi principy novinářské etiky. Vznikl na základě třístránkového dokumentu, který byl nedávno odtajněn. Jiná věc je, že některá fakta, která zazní ve filmu, se nelíbí současným elitám ve střední Evropě. Jsou to ale fakta, byť i nepohodlná,“ tvrdí Petr Fjodorov, šéf mezinárodních vztahů ve státním mediálním koncernu VGTRK, kde film vznikl.
Blesk proto požádal renomovanou historičku Muriel Blaive z Ústavu pro studium totalitních režimů, aby se k dokumentu vyjádřila. Ta si dokonce myslí, že tvůrci pořadu nakonec chtějí svalit vinu za invazi v roce 1968 na občany tehdejšího Československa. Dokument měla letos vysílat Česká televize, ale Rusové nakonec práva na vysílání bez udání důvodu neprodali. Blesk ale pro vás dokument zhlédl a vybral 10 kontroverzních výroků, které v něm zazněly. Jsou to lži, nebo fakta, jak tvrdí tvůrci pořadu?
Mně bylo v roce 1968 sedmnáct let, a když sem vtrhli Rusáci, tak nám říkali, že je tady kontrarevoluce, že jsou tu lidi, kteří si přejí návrat ke kapitalismu, a vrácení majetku původním kapitalistům. A já jsem jim nevěřil, a myslel jsem si, že lžou. Vždyť přeci jenom blázen by chtěl, aby se to navrátilo zpátky : nezaměstnanost, stovky politických stran, které proti sobě sočí, a bojují o koryta, vracení činžovních domů původním vydřiduchům, kteří budou vysokým nájmem vydírat své nájemníky, nadnárodní podniky a banky, které budou svým monopolem zvedat ceny, a vyvádět zisky do ciziny, ožebračování občany trvale udržovanou inflací, atd. No vidíte čas jim dal zapravdu, neboť to všechno tu teď je. Takže se jim teďko velmi omlouvám, a s trpkostí konstatuji, že jsem se toho musel dožít.