9°C
Výročí srpna 1968: Politici varují před Ruskem, lidé drží řetězovou hladovku
V noci z 20. na 21. srpna 1968 začala invaze do Československa. Oběti okupace uctívají lidé a politici mimo jiné u Českého rozhlasu, na Václavském náměstí či u Národního muzea v Praze. V projevech se nehovoří jen o minulosti. Například premiér Bohuslav Sobotka i předseda Senátu Milan Štěch varovali také před situací na Ukrajině a chováním Ruska.
Předseda Senátu Milan Štěch zmínil v projevu i nynější postup Ruska vůči Ukrajině. Určitou paralelu k srpnu 1968 připustil také premiér Bohuslav Sobotka. Štěch uvedl, že je omyl se domnívat, že srpnové události roku 1968 jsou vzdálenou minulostí. Znovu podle něho nastaly napjaté doby. „Rusko se opět odhodlalo k invazi a obsadilo Krym, území suverénní Ukrajiny. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou je sice formálně uzavřený, ale ve skutečnosti se tam stále bojuje,“ řekl předseda Senátu.
Premiér Sobotka novinářům řekl, že Rusko zasáhlo do suverenity Ukrajiny. „Ukrajina přišla o část svého suverénního území, byly pošlapány principy mezinárodního práva, čili určitá paralela tady existuje,“ poznamenal.
Snadná řešení nebývají vždy ta nejlepší
Datum 21. srpna 1968 lze v českých dějinách zařadit podle Sobotky k 15. březnu 1939, tedy začátku nacistické okupace, a k 25. únoru 1948, kdy nastoupil komunistický režim.
„Byla narušena naše suverenita, byla potlačena snaha o svobodu a demokracii,“ řekl Sobotka. Pokládá za důležité, že řada představitelů takzvané normalizace se dožila roku 1989, kdy se jimi vybudovaný a udržovaný mocenský systém zhroutil. V projevu ministerský předseda podotkl, že pokus o reformu komunismu nezadusila v roce 1968 jen okupace, ale i tuzemští kolaboranti.
Štěch mluvil vedle Ukrajiny taky o uprchlících, jejichž další vlnu už by prý Evropa nemusela unést. Varoval v souvislosti s tím před nebezpečím posílení extremistů. „Musíme se připravit na eventualitu, že mezinárodní napětí se bude nadále zvyšovat, že napětí ve společnosti může narůstat, že bude sílit volání po vládě pevné ruky,“ uvedl předseda Senátu. Zdůraznil zároveň, že v takových situacích ale mohou vést snadná řešení k ještě většímu utrpení a k lidským ztrátám.
Ruské metody se nezměnily
„Události 21. srpna 1968 se dotkly mimořádným a tragickým způsobem každého, kdo žil tehdy nebo dnes vychovává děti,“ řekla poslankyně Miroslava Němcová (ODS). Před Národním muzeem, které je nyní v rekonstrukci, uvedla, že by byla ráda, aby i Češi prošli úplnou rekonstrukcí mysli a uvědomili si, co znamená svoboda a život v ní. „Obzvláště dnes, když vidíme, že metody Ruska se nijak neliší od metod někdejšího Sovětského svazu,“ dodala.
Spolu s Němcovou na srpnové události před muzeem zavzpomínali i poslanci František Laudát a Michal Kučera z TOP 09. Na akci přišly mimo jiné i dcera a vnučka Jaroslava Švece, který před 47 lety zahynul před Českým rozhlasem.
Hladovkáři a vytočený Koller
Výročí si připomínají i některé iniciativy. Například platforma Bezkomunistů.cz, která připomíná okupaci a zločiny komunismu dlouhodobě. Ta pořádá řetězovou hladovku na památku obětí komunistického režimu.
Řetězové hladovky se zúčastnilo již 1120 lidí, ze známých osobností například herec Jan Tříska, režisér Jiří Menzel nebo divadelník Jiří Suchý.
Podle Davida Kollera, který hladovku také drží, je potřeba zakázat komunistům účast v politice. Každý, kdo je jejich ideologií nakažen, je podle něj hrozbou vlastnímu lidu. „Stalin je dnes v Rusku opěvován jako dobrej politik. Těch deset milionů zavražděnejch lidí je zapomenuto. Autoři zvacího dopisu zůstali nepotrestáni. Pojďme je zakázat v politice, než pozvou Putina. Prosím všechny rozumné lidi. A na závěr: ať jdou komouši do prdele!“ napsal Koller v SMS pořadatelům vzpomínkové akce.
V dalších dnech se k hladovce připojí i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg a ruský disident Viktor Feinberg, který 25. srpna 1968 s několika přáteli protestoval na Rudém náměstí v Moskvě proti okupaci Československa.
Stovky mrtvých
Vojska pěti zemí Varšavské smlouvy překročila státní hranice ČSSR v noci z 20. na 21. srpna. Násilně tím skončil pokus o reformu tehdejšího socialistického Československa.
Invaze si do konce roku 1968 vyžádala 108 mrtvých, asi 500 těžce a další stovky lehce zraněných lidí. Několik neozbrojených demonstrantů zahynulo v srpnu 1968 i před budovou rozhlasu na Vinohradech, k níž v pátek politici položili věnce. Byli mezi nimi vedle Štěcha a Sobotky například místopředsedkyně sněmovny Jaroslava Jermanová a ministr kultury Daniel Herman. Na pietní shromáždění přišel před rozhlas i muž s ukrajinskou vlajkou.
Témata:
Související
Naši hloupí politici chtěji odvrátit pozornost od zničení Evropy díky imigrantům, tak "varují" před Ruskem. Rusko není pro nás nebezpečné. Větší nebezpečí je z USA. Ti chtějí ovládnout Evropu.
