Superboháč s modrou krví v Česku: Knížete z Lichtenštejna okouzlila Opava

Hans Adam II. (70) kníže z Lichtenštejnu, vévoda opavský a krnovský, přijel na návštěvu do Opavy. Mimo jiné zde pokřtil knihu o historii svého rodu. „Opava je historické město plné architektonických skvostů. Moc se mi líbí,“ prohodil kníže během svého dnešního programu. Jeho celé jméno přitom zní: Johannes Adam Ferdinand Alois Josef Maria Marko d´Aviano Pius von und zu Liechtenstein. 

Takovou slávu přitom Opava dlouho nezažila. Potomek zdejších vévodů do ní zavítal poprvé od konce druhé světové války. Do kostela svatého Václava, kde se kniha Lichtenštejnové křtila, přišly v pondělí desítky »poddaných«. I novináři byli magistrátem upozorněni na přísný dres code. „Jde o mimořádnou návštěvu. Jeho jasnost kníže zavítal do Opavy poprvé a jsme tomu rádi,“ řekl primátor Opavy Martin Víteček.

I v úterý se superboháč Hans Adam II. vydal obdivovat památky. zaujalo ho Slezské zemské muzeum, nejstarší muzeum v republice, které ostatně vzniklo díky jeho předkům. „Chtěl jsem studovat archeologii. Otec mi to bohužel nedovolil,“ prozradil v muzeu kníže.

Nejbohatší kníže Evropy je v Česku: Má větší majetek než královna Alžběta

Lichtenštejnové měli rozsáhlé majetky nejen na Opavsku a Krnovsku, ale třeba také v Mikulově a Valticích. I když se netají tím, že by chtěli část majetku zpět, aby jej mohli zvelebovat, tak finanční nouzí netrpí. Kníže Hans Adam II. s rodinou vlastní LGT Group a LGT Bank.

Soukromý majetek knížete Hanse Adama II. je odhadován na 4 miliardy dolarů. Je tak daleko bohatší než britská královna Alžběta II., jejíž majetek činí zhruba 550 milionů dolarů, zhruba 13 miliard korun.

1919 zchudli, 1945 přišli o vše: Co všechno jim také patřilo

Lichtenštejnové neztratili jen rozlehlé pozemky, ale také řadu šlechtických sídel. Přišli mimo jiné o zámky Plumlov, Radim či Velké Losiny. Nejvíce však želí ztráty zámku Lednice s proslulým Lednicko-valtickým areálem a lichtenštejnské knížecí hrobky ve Vranově, kde jsou pohřbeni všichni jejich předci.

Na Moravě se Lichtenštejnové usídlili už ve 13. století a postupně rozmnožovali svůj majetek. V nově vzniklém Československu vlastnili Lichtenštejnové pozemky o rozloze téměř 170 000 hektarů. O většinu však knížata přišla při pozemkové reformě roku 1919. Lichtenštejnům zůstalo 11 velkostatků o celkové rozloze přibližně 70 000 hektarů.

O veškerý majetek pak přišli na základě Benešových dekretů v roce 1945. Důvodem bylo, že se Lichtenštejnové údajně hlásili k německé národnosti. Členové knížecí rodiny toto rozhodnutí nepřestávají napadat a brání se tím, že vždy měli národnost lichtenštejnskou.