Maminka přežila nálet, protože neposlechla policistu! Za vteřinu ho zabila bomba

Čtenářka Blesku, paní Ivana Kunceová z Prahy, si také letos připomněla 70leté výročí fatálního náletu na Prahu, který zavinila chyba v navigaci, porucha radaru a velmi nepříznivé počasí s minimální viditelností. Do redakce nám poslala svůj příběh. Jak málo stačilo a její tehdy 31letá maminka Aurelie, která v mládí přišla o celou rodinu, tatínek odešel bojovat jako legionář a ona pak skončila v dětském domově, se svou starší dcerou Alenkou zahynuly a ona se nikdy nenarodila…

„Moje sestra Alenka se narodila týden po vypuknutí války - 7.9.1939. Rodiče v té době bydleli na Janáčkově nábřeží blízko Palackého mostu. 14. 2. 1945 ráno malá Alenka nešťastně upadla a plakala, že ji bolí nožička. I vzala maminka Alenku do náruče a běžela přes Palackého most do nemocnice na Karlově náměstí. Tam na rentgenu zjistili, že je noha zlomená a že musí do sádry. Strávily v nemocnici celé dopoledne a konečně ji kolem půl jedné opustily,“ vypráví paní Ivana příběh starý 70 let.

Když její maminka se sestrou Alenkou na zádech ušla pár kroků, ozvala se siréna. Policisté začali nahánět lidi z ulice do krytů. „Maminka tam vešla a málem omdlela. Částečně z dusna, které tam bylo, z křiku a pláče, neboť kryt byl plný matek s dětmi, a také z únavy a vyčerpání,“ popisuje paní Ivana.

„Ne, tady nebudu“ řekla si Ivanina maminka a kryt i s holčičkou rychle opustila. „Policista na ni křičel, že se musí vrátit, ona na něho ale nedbala a rychle, co jí síly stačily, utíkala k Palackého mostu,“ pokračuje. Jen co mladá maminka doběhla k mostu, ozval se neskutečný hluk. „Otočila se a naskytl se jí příšerný pohled. Dům, z jehož krytu před pár minutami vyběhla, už tam nestál. Policista ležel na zemi mrtvý. Nemocnice, kde strávila celé dopoledne, byla v troskách, klášter Emauzy také,“ vzpomíná na dílo zkázy dnes její dcera. Kdyby její matka tehdy uposlechla policii, na svět by ona nikdy nepřišla.

„Tak se moje maminka i moje sestra podruhé narodily. Já jsem se narodila až dva roky po válce,“ píše paní Ivana a dodává, že podobný příběh, ale s tragickým koncem, se odehrál za války také v rodině jejího manžela, jehož příbuzní žili v Hrotovicích na Třebíčsku. „Zrovna tak jako Američané bombardovali koncem války Prahu omylem, tak Rusové omylem svrhli tři pumy do davu lidí, kteří oslavovali konec války v Hrotovicích. Byl to poslední den války a zahynulo tam 150 lidí, mezi nimi byli i příbuzní mého manžela,“ uzavírá smutnou historii rodiny paní Ivana.