Máma první českých paterčat nestíhá: Hledá chůvu!
Chcete vídat první česká paterčata každý den? Dokážete se o ně ale po starat? Pokud ano, tady je jedinečná příležitost. Rodina totiž hledá novou pečovatelku.
Pečovatelky jsou u dětí už od jejich příchodu domů z porodnice. Ještě aby ne. Postarat se o pět capartů, to musí být skutečně fuška. A to již brzo začnou běhat, vždyť 2. června jim bude už rok!
Jednu z žen platí Klub dvojčat a vícerčat, jenže právě ta dala výpověď. „Musíme místo ní najít náhradu,“ vysvětluje Blesku Klára Vítková-Rulíková, šéfka klubu.
Právě na facebookových stránkách klubu se objevil inzerát. Co by měl splňovat ideální uchazeč? Podle inzerátu musí mít minimálně středoškolské vzdělání, kladný vztah k dětem, zkušenost se sociální prací, být flexibilní a odolný vůči stresu. Nástup nejpozději 1. července.
Šance i pro muže
Podle šéfky klubu se už přihlásily dvě ženy. Kdo se ale bude nakonec o děti starat, rozhodne matka Alexandra. „Musí si spolu především dobře rozumět,“ vysvětluje šéfka klubu.
Podle ní má šanci prakticky každý, kdo splňuje požadavky. Dokonce i muži. „Pokud se budou umět postarat, proč ne?“ usmívá se Vítková-Rulíková. Jaký bude mít její zaměstnanec plat, to nechce prozradit. „O děti se stará více pečovatelek. Takže plat si nechám pro sebe. Nedělalo by to dobrotu,“ dodala šéfka klubu.
Denní režim paterčat
4:30 Budíček: „Jsou to ranní ptáčata. Budí se moc brzo a naštěstí většinou postupně.“
7:00 Snídaně, pak odpočinek: „Dávám jim mléko a sušenky, aby jim to chutnalo. Pak si jdou zdřímnout.“
10:00 Svačina: „Většinou jim dám nějaký jogurt nebo přesnídávku. Střídáme to a dáváme každému, co má rad.“
12:00 Oběd: „Vařím jim různou zeleninu nebo kuřecí maso. Všechno nějak zmixuju. Vždy večer udělám plný kotel jídla. Někdy se snažím na dva dny. Nakrmit je trvá hodinu a půl, pak jdou na kutě. Ale spí na střídačku. Když usnou čtyři najednou, tak jsme šťastní. Ale to je jen na chviličku.“
14:00 Procházka: „Když je hezky, nevynecháme žádnou možnost. Jenže obléknout je a vypravit zabere hodně času. Třeba i dvě hodiny. Tatínek vždycky vytahá kočárky, bez něj se to neobejde. Bohužel se nevejdeme do úzkých dveří, o to je to složitější.“
18:00 Koupání: „Trvá to třeba hodinu a půl. Pomáhá babička, přítel nebo i kamarádky, když jsem teď po operaci.“
19:30 Večeře a spánek: „Do flašky jim připravíme kašičku a děláme to postupně. Oni dudají a pak usnou. Nejdřív Alex s Míšou, pak Deny a Martínek a poslední zůstává čertice Terezka. Vydrží i do devíti hodin.“
24:00 Noční krmení: „Každou noc se budí. Někdy se prakticky vůbec nevyspíme. Teď po mé operaci to obstarává hlavně tatínek. Ale je fakt, že děti potřebují fyzický kontakt i se mnou.“
Víte, že mluvíte o člověku? Proč jste tak nenávistná? Nebo to má být nadsázka pro zasmání?