Rasistické útoky: Všichni si myslí, že jsme dostali miliony, říká máma paterčat

V prvním dílu rozhovoru jste se dozvěděli, jak je na tom rodina finančně, jak výchovu stíhají, kdo jim pomáhá... (ZDE) Podívejte se na slibovaný druhý díl.

Jak si užívá sourozenců váš pětiletý syn Tony?

„Moc je miluje a brání. Když se mu něco nelíbí, tak napomíná i tatínka, ať je nechá, že jsou malinký! Když pak pusinkuje Terezku, tak ona ho plácá.“

Pláčou prckové?

„Málo. Jen občas jedno začne a ostatní se přidají. To je pak křiku!“

Co na to sousedé?

„Prý nic neslyší.“ (smích)

Podívejte se na reportáž o paterčatech:

Zdá se, že je od sebe dobře rozpoznáváte?

„Já ano, to tatínek se někdy splete.“

Přidává se tatínek Antonín: „Teď už je poznám. Třeba s Alexem jsem byl v nemocnici, tak ho poznám dokonale. A Míša, ten má mateřské znaménko.“

Dokáže se váš partner o děti postarat?

„Určitě. V nemocnici ho sestřičky chválily, že je lepší než některé ženské. Taky nakupuje. Zatím ještě s dědou, který ho tam vozí, ale už si dělá řidičák.“

Co zoubky, rostou?

„V pondělí sedmnáctého jsem krmila a Míša nám prozradil, že má zoubek. A druhý den hned Martínek. Čekala jsem to později.“

Oblékáte je stejně?

„Sehnat pětkrát stejné oblečení je obrovský problém. Pomáhají nám lidé. Dokonce jedna paní z Hradce nám posílá všechno pětkrát. Chtěla jsem všem poslat děkovný dopis, ale absolutně nestíhám. Jinak oblečení občas koupíme i my. Je to drahé. Taky někdy dostaneme něco z charity v Milovicích.“

Jak bydlíte?

„Bydleli jsme v 1+1. Měla jsem vyhlédnutý byt 2+1, ale pak jsme zjistili, že budou paterčata. Ani nás tam ten pán nechtěl! Od města jsme pak dostali pronájem stodesetimetrového bytu 3+1. A nemáme ho zadarmo, jak si kdekdo myslí. Platíme za nájem a služby šestnáct tisíc.“

Po narození dětí vám chodily různé zprávy od lidí. Jak je to teď?

„Naposledy přišel negativní e-mail, když bylo dětem půl roku. Ale od té doby je klid, jen hezké reakce. Tehdy z toho byl hlavně přítel hodně špatný. Lidé si mysleli, že mám díky dětem miliony. Ale je to jinak, není co závidět.“

Tatínek: „Srovnávají nás se čtyřčaty. Že jsme prý dostali všechno. Což ale není pravda.“

Jak se těšíte na první narozeniny v červnu?

„Plánujeme něco speciálního. Ale to si necháme pro sebe. Chceme si to užít s rodinou.“