Adoptovaný syn pomáhá svému nevidomému otci: Jirka (11) je tátovýma očima!

Pětačtyřicetiletý zrakově postižený Jiří a jeho manželka se před lety rozhodli, že adoptují dítě. Nakonec se stali rodiči tehdy čtrnáctiměsíčního chlapečka asijského původu, který dostal jméno po svém adoptivním otci. „Jirka byl od mala velmi šikovný. Ve třech letech už uměl skládat abecedu a číst čísla autobusů,“ vzpomíná Jiří starší, který učí na hudební škole.

Jeho syn ho denně vodí po městě, sám chodí na nákup nebo dokonce vaří. „Umí v podstatě cokoli. Třeba i guláš. Nechci ho ale přechválit,“ říká skromně Jiří. Malý Jirka bere to, že tátovi v podstatě nahrazuje zrak, jako samozřejmost. „Dříve se mi děti smály. Jednak proto, že můj táta nevidí, a jednak proto, že jsem jiný než on. Od té doby, když se někdo na tátu ptá, tak mu odpovím, jen když slíbí, že se mu nebude smát,“ vypráví jedenáctiletý Jirka.

Vyniká mezi svými vrstevníky i ve škole. Zatím neměl na vysvědčení nic jiného než samé jedničky a nejvíce ho baví počítače. „Chodím ještě na angličtinu, do Sokola a na indiány,“ vyjmenovává chlapec své koníčky. Jirkův talent minulý týden ocenila i městská část Praha 4, která ho odměnila spolu s dalšími vybranými dětmi na slavnostním galavečeru.