Originálnímu koktalovi z Královy řeči s vadou pomohla žena

Životní role nebyla budoucímu králi Jiřímu VI. vůbec předurčena. V mládí koktal a dobové zdroje popisují nastávajícího panovníka jako nemocného, lekavého a náchylného k pláči.

Jiří VI. se narodil v prosinci 1895 jako druhý syn prince Jiřího (pozdějšího krále Jiřího V.) a princezny Mary, která byla po smrti svého muže titulována jako královna vdova. Přijal po svých předcích jméno Albert Frederik Artur Jiří. Dobová tradice velela nevěnovat přílišnou pozornost výchově dětí ve šlechtických rodinách, a tak na tuto skutečnost doplatil i mladý Albert, přezdívaný Bertie. Byl nucen psát pravou rukou, ačkoli byl levák, a vada řeči mu zůstala až do jeho dospělosti.

Bratr se vzdal trůnu

Jeho rodiče počítali s tím, že moc nepřevezme on jako druhorozený, nýbrž jeho starší bratr Eduard. Ten se však musel kvůli svému manželství s dvakrát rozvedenou Američankou Wallis Simpson vzdát trůnu a přenechat žezlo svému mladšímu bratrovi. Z politických a církevních důvodů nebylo možné, aby se oženil se Simpson a zároveň zůstal králem. Eduard dal přednost své lásce a abdikoval.

Jiří nastoupil na trůn ve velmi těžkém období – psal se prosinec roku 1936 a jen o tři roky později vstoupila královská vojska do války s Hitlerovým Německem, následně s Itálií a Japonskem.

Manželka ho dvakrát odmítla

Bylo veřejně známo, že král Jiří VI. trpí logopedickou vadou a hrůzou z veřejných vystoupení. Jeho manželka Alžběta Bowes-Lyon mu pomohla tento strach překonat.

Nešlechtična Alžběta údajně odmítla Jiřího dvě nabídky ke sňatku a svolila až po dvou letech. Později zprostředkovala svému muži setkání s australským expertem na jazykové projevy Lionelem Loguem. Vztah Logua a Jiřího VI. je i ústředním tématem oscarového snímku, který vyvrcholí královým bouřlivým rozhlasovým projevem, kterým burcuje Británii proti Hitlerovi.

Vášnivý kuřák trpěl rakovinou

Se svou manželkou zplodil Jiří dvě dcery. Mladší Margaretu a starší Alžbětu II., která je nyní již 59. rokem britskou královnou.

Král byl vášnivým kuřákem a tato závislost ho společně s vyčerpáním z války stála život. Před smrtí trpěl rakovinou plic a arteriosklerózou. Nakonec podlehl 6. února 1952 infarktu a je pohřben v kapli svatého Jiří na hradě Windsor, který je druhým největším obývaným hradem na světě, hned po Pražském hradě.