9°C
Kvůli turistům nemáme na bydlení! Dovolenkáři a extrémní nájmy štvou lidi na Ibize
Problémy s masovým návalem turistů do Španělska potkaly pevninské i ostrovní části země. Obyvatelé Ibizy, oblasti vyhlášené svými nočními večírky, jsou svědky toho, jak kvůli neutuchajícím davům turistů explozivně roste nájemné zdejších bytů. Ze situace nejsou nadšeni. Někteří, jako Gabriel Alberto, kvůli tomu na nájem nemají. A to i když vydělává zhruba 36 tisíc korun měsíčně. Nájemné „obyčejných“ bytů se totiž místy vyšplhalo i na 52 tisíc korun, píše agentura AFP.
Gabriel Alberto loni odešel od své ženy. Od té doby žije v dodávce vybavené pohovkou, která mu slouží i jako postel. Má tam televizi, plynový vařič a na střeše fotovoltaické panely vyrábějící elektřinu.
„Není snadné bydlet v dodávce, ale nájemné vystoupalo do závratných výšek. Není možné ho zaplatit,“ rozčiluje se sedmatřicetiletý Argentinec, který žije na tomto baleárském ostrově od roku 2000. Před devíti lety, když se mu narodily děti, stačilo k pronajmutí domku 400 eur (asi 10 500 Kč). Dnes za stejné peníze sotva najde jeden pokoj, který navíc musí s někým sdílet.
Malý ostrov Ibiza, kde mají celebrity své jachty a mladí flámují, zažívá nový příliv návštěvníků od té doby, co opadl zájem o nestabilní destinace, jako je Egypt, Turecko nebo Tunisko.
Počet turistů, kteří v roce 2010 ostrov navštívili, činil 1,7 milionu. Loni už to byly tři miliony. Ibiza má rozlohu 572 kilometrů čtverečních a žije tam 142 tisíc obyvatel. Silná poptávka tak znásobila sezonní ceny nájemného a přispěla ke spekulacím. Dnes tam sotva najdete k pronájmu pokoj do ceny 600 eur (15 700 Kč).
Sezonní pracovníci nemají kde bydlet
Občanské sdružení Afectados por los Alquileres (Postižení nájemným) kritizuje už měsíce nehoráznou nabídku: 500 eur (13 000 Kč) za měsíc jen za balkon, 300 eur (7800 Kč) jen za matrace bez koupelny nebo 2100 eur (54 800 Kč) za malý karavan.
Gabriel, který má měsíční příjem 1400 eur (36 500 Kč), se rozhodl koupit za 3000 eur (78 300 Kč) malou dodávku. Na pozemku, kde stojí, jsou zaparkovány čtyři karavany. Obývají je ti, kteří nemají na nájemné. Situace se zhoršuje v sezoně, kdy je na ostrově trojnásobný počet lidí a ceny prudce rostou. A pro sezonní pracovníky, často nekvalifikované, jsou nájmy nedostupné.
„Dříve mi přišlo deset až dvanáct sezonních zaměstnanců, dnes jeden nebo dva,“ říká majitel restaurace Joan Riera.
Nemocnice Can Misses, hlavní zdravotnické zařízení na ostrově, dokonce uvolnila jedno patro pro sezonní pracovníky. Třicetiletý biolog Javier Segura se tam ubytoval v červnu na tři měsíce. Chtěl si najít vlastní byt, ale po neúspěšném hledání musel v nemocnici zůstat. „Byt stojí více než 2000 nebo i 3000 eur (52 000 a 78 000 Kč),“ stěžuje si.
„Celý systém se převrátil. Dřív tady byly bytové domy a turistické zóny, ale dnes jsou všude turisté,“ říká předseda jedné organizace na propagaci turistiky Lucas Prats.
Naděje na lepší zítřky
Regionální parlament v červenci schválil zákon, který zakazuje sezonní pronajímání nemovitostí bez povolení a který omezil počet objektů určených pro turistiku na 623 000. V příštích letech má být tento počet snížen až na 500 000. Cílem je zabránit tomu, aby se turistika, pro ostrov životně důležitá, nestala noční můrou.
Než se Ibiza stala v 60. letech oblíbeným cílem turistů, obtížně přežívala z rybolovu a zemědělství. „Všichni tady dnes žijí z turistiky. Musíme však dospět k tomu, aby mohli místní obyvatelé žít normálně vedle turistů. Uvědomujeme si přitom, že nám turisté během několika měsíců způsobí problémy,“ vysvětluje Prats.
Je to tak. Když je něčeho moc, tak je toho příliš. Nakonec jsou ti turisté otravní.