Číňané tlačí na Američany. Zajídá se jim cesta prezidentky Tchaj-wanu
Bojovníci za nezávislost Tchaj-wanu jsou pod stálým drobnohledem Číny. A to platí i pro prezidentku ostrovního státu Tsai Ing-wenovou. Ostrov je totiž oficiálně součástí Číny, která se snaží prezidentce co nejvíc ztrpčovat život. V pátek diplomaté země urgovali své kolegy z USA, aby ženě zakázali mezipřistání v Houstonu při cestě do jihoamerických států. Informoval o tom server The Guardian.
Prezidentka Tchaj-wanu má 7. ledna přistát v americkém Houstonu a strávit zde den. Jak přesně, není jasné. Cestou z jednání zpět do Tchaj-wanu by měla pobýt také v San Francisku. Spekuluje se o tom, že prezidentka se chystá v USA setkat s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Nikdo z úřadu prezidentky Ing-wenové se ke spekulacím zatím nevyjádřil. Prezidentka se při svých cestách Jižní Amerikou chystá během jednoho týdne navštívit Honduras, Nikaraguu, Guatemalu a El Salvador.
Právě Donald Trump nedávno pohoršil Čínu, když s prezidentkou hovořil. Narušil tak dekády diplomatického ticha právě mezi Tchaj-wanem a USA. Trumpův postoj k Číně je přitom nejistý. Ve svých předvolebních projevech často mluvil o Číně jako o obchodním nepříteli. V nedávných rozhovorech se rovněž vyjádřil, že není příznivcem politiky „jedné Číny“. Pro uklidnění situace Trump jmenoval ambasadorem v Pekingu Terryho Branstada, kterého Čína nazývá „starý přítel čínského lidu“.
Proč Čína nemá v lásce prezidentku Tsai?
Čína podezřívá Tsai Ing-wenovou, že podporuje nezávislost Tchaj-wanu. Ten je samosprávným ostrovem, který Peking považuje za svoji provincii. Prezidentka prý nevytváří prostředí pro dobré mezinárodní vztahy. Čínský ministr zahraničí zopakoval předchozí požadavek na USA, aby prezidentce znemožnily cestu a nevysílaly žádné „špatné signály tchajwanským bojovníkům za nezávislost“. „Myslíme, že všichni moc dobře ví, jaké jsou její úmysly,“ doplnil ministr bez dalších podrobností.
USA, které v roce 1979 změnily přístup k diplomatickým vztahům Číny a Tchaj-wanu, uznaly politiku „jedné Číny“ a to, že Tchaj-wan je její součástí.
Podle amerického institutu v Tchaj-wanu (AIT) přesun prezidentky Tsai přes USA neodporuje politice „jedné Číny“. „Přesun prezidentky přes Spojené státy je založen na dlouhodobých praktikách USA a nic nemění na konzistentní neoficiální povaze vztahů s Tchaj-wanem,“ řekl Alys Spensley, mluvčí AIT. Podle něj bude přesun „privátní a neoficiální“.
Čína se zmocnila Tchaj-wanu v roce 1949, když komunistická vojska Mao Ce-tunga vyhrála čínskou občanskou válku a nacionalisté Chiang Kai-sheka utekli na ostrovní stát. Tchaj-wan má formální diplomatické vazby s 21 dalšími zeměmi, nejčastěji menšími a chudšími státy v Latinské Americe a v Pacifiku. Spojencem Tchaj-wanu je také Vatikán.
Čínští zločinečtí komouši si stejně jako ruští fašisti myslí, že jim patří celý svět.