14°C
Ostře střežené Turecko ONLINE: Erdogan podpoří trest smrti, sám se jí vyhl
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan (62) nařídil armádě nasadit bojová letadla F-16 k hlídkám nad Tureckem. Při pohřbu obětí nezdařeného státního převratu Erdogan truchlil a slíbil „trest“ pro pučisty. Evropa už ale Ankaru varovala, že se puč nesmí stát důvodem pro potlačení legitimní opozice. Vyšlo též najevo, že během puče letadlo Erdogana ohrožovaly dvě stíhačky, ale z nějakého důvodu na tureckého prezidenta nevypálily.
V Istanbulu byla sestavena dodatečná speciální policejní jednotka. Má 1800 členů a bude použita k ostraze strategických objektů. Nová jednotka policie v Istanbulu dostala k dispozici obrněné vozy. Velitel istanbulské policie Mustafa Çalişkan nařídil sestřelit jakýkoli vrtulník bez varování.
Pokus o puč: Nahlédněte do ulic Turecka
Turecko má za sebou neúspěšný puč, který si v noci z pátku na sobotu vyžádal podle ministerstva zahraničí životy 290 lidí. Mezi 6000 zatčenými je přes 2800 vojáků a také soudci.
Dnes se s Vámi loučíme z on-line zpravodajství. Aktuální vývoj situace můžete spolu s námi sledovat i zítra.
V tureckých městech vyšly již čtvrtým dnem do ulic stovky demonstrantů, kteří chtěli po zmařeném puči dát najevo svou podporu prezidentu Erdoganovi.
Podle amerického velvyslance v Turecku Johna Basse tvrzení médií či veřejných osobností, že Spojené státy podporovaly pokus o vojenský převrat v Turecku, jsou „zcela nepravdivá“. Podobné spekulace podle něj poškozují přátelství mezi oběma zeměmi, které jsou členy Severoatlantické aliance.
Jeden ze zadržených, generál Akin Öztürk, měl podle některých médií přiznat vinu na puči, podle jiných ji popírá. Nicméně na zveřejněných fotografiích bylo vidět, že zatčený generál má poraněnou hlavu i hruď. Pravděpodobně po výslechu.
Podle některých má Erdogan celou zemi pevně v hrsti.
The new political system in #Turkey, very troublesome to see this unless you are an #Erdogan groupie... pic.twitter.com/8FCXHqnNpu
— Mosse Rodbay (@swetrader) 18. července 2016
Turečtí vyšetřovatelé údajně prohledávají vojenskou základnu Incirlik, kde jsou uloženy jaderné zbraně NATO.
„V demokraciích se rozhoduje podle toho, co říká národ. Naše vláda bude jednat s opozicí a rozhodne. Nebudeme to rozhodnutí odkládat. Ti, kteří se v této zemi pokusili o převrat, za to musí zaplatit,“ uvedl turecký prezident.
Podle Erdogana je na parlamentu, aby rozhodl, zda bude v zemi znovu zaveden trest smrti. Jestliže tak učiní, prezident tento zákon podepíše.
Není vám zcela jasné, co se v Turecku vlastně odehrálo? Podívejte se na náš přehled ZDE.
Eurokomisař pro sousedskou politiku Johannes Hahn se domnívá, že turecká vláda využívá zátahů proti osnovatelům puče k likvidaci svých odpůrců. Podle něj byly seznamy osob k zatýkání zřejmě připraveny už před pučem. Ankara to popírá.
Podle soukromé televizní stanice Habertürk se generál Akin Öztürk k roli v pátečním puči nepřiznal. Naopak uvedl, že se snažil převratu zabránit.
Turecké ministerstvo financí odvolalo z funkce zhruba 1500 zaměstnanců, kteří jsou podezíráni z napojení na duchovního Fethullaha Gülena.
Generál Akin Öztürk, který byl velitelem tureckého letectva, se vyšetřovatelům přiznal, že stál za pokusem o převrat, uvedla turecká státní média.
Turecký premiér Binali Yildirim dnes oznámil, že kvůli vzpouře bylo dosud zatčeno 7543 lidí včetně 6038 vojáků nejrůznějších hodností, 100 policistů, 755 soudců a prokurátorů a 650 civilistů. Z funkcí bylo odvoláno na 9000 lidí včetně 30 guvernérů tureckých provincií, 8777 zaměstnanců ministerstva vnitra a dalších vysokých úředníků.
Erdogan dnes hovořil rovněž s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která pokus o puč odsoudila jako nepřijatelný. Podle mluvčí německé vlády kancléřka ale rovněž vyjádřila obavy v souvislosti s rozsáhlým zatýkáním, ke kterému v Turecku dochází.
Šéf NATO během telefonátu s Erdoganem podpořil tureckou vládu. Vojenský převrat nemá v zemi NATO místo, řekl podle tureckých představitelů.
Tvrzení médií či veřejných osobností, že Spojené státy podporovaly pokus o vojenský převrat v Turecku, jsou „naprosto nepravdivá“. Ve svém dnešním prohlášení to uvedl americký velvyslanec v Turecku John Bass. Podobné spekulace podle něj poškozují vzájemné přátelství dvou členských států NATO.
Evropská unie jednoznačně odsuzuje nedávný pokus o vojenský puč v Turecku, dává ale zároveň najevo, že jeho důsledkem nesmí být odklon země od demokracie a od ochrany demokratických hodnot. Na okraj jednání ministrů zahraničí zemí EU to novinářům řekl český ministr Lubomír Zaorálek s tím, že právě v současné složité době je po neúspěšném puči důležité, aby měl v Turecku každý nárok na spravedlivý soud.
Ministři zahraničí EU vyzvali k respektování lidských práv v Turecku, zmínili právo na spravedlivý proces a připomněli, že Evropa odmítá trest smrti.
Zatýkání tisíců vojáků a soudců nebo úvahy o obnovení trestu smrti kvůli pátečnímu pokusu o puč v Turecku znepokojují české politiky. V komentářích k dění po pokusu armády o převrat dnes uváděli, že Evropská unie i NATO potřebují, aby země zůstala stabilní.
Neznámý pachatel střelil do hlavy místostarostu istanbulské čtvrti Sisli. Podle Reuters není zřejmé, zda incident souvisí s pokusem o převrat.
Kvůli puči v Turecku nebylo podle USA nutné omezit bojové operace proti IS. V náletech na pozice islamistů dnes pokračují americké i německé síly.
Turecký prezident Recep Erdogan (62) z neúspěšného puče obvinil islámského duchovního Fethullaha Gülena (75), jenž sídlí v USA. Kdo je do nedávna relativně neznámý islámský duchovní? ČTĚTE ZDE
Pokud by ovšem ministerstvo zahraničí prohlásilo Turecko jako celek za nebezpečnou zemi, kam Češi nemají cestovat, chtěly by cestovní kanceláře po státu kompenzace svých ztrát.
Kvůli nezdařenému pokusu o puč v Turecku čeští turisté zájezdy do země hromadně neruší. Velké cestovní kanceláře registrují storna zájezdů pouze v jednotkách. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci dovolených.
Turecký premiér řekl, že zatčeno bylo 7543 lidí včetně 6038 vojáků. Výslechy generálů už začaly. Yildirim potvrdil, že byli z funkcí odvoláni vysocí pracovníci státní správy.
Turecká vláda má k dispozici dokumenty dokazující, kdo je odpovědný za pokus o puč. Řekl to dnes turecký premiér Binali Yildirim. Ohlásil také čerstvou bilanci puče, podle níž v noci z pátku na sobotu přišlo o život 208 lidí, mezi nimiž je 60 policistů, tři vojáci a 145 civilistů. Turecké ministerstvo zahraničí předtím hovořilo o více než 290 obětech.
Turecký premiér Yildirim slíbil, že při vyřizování účtů s pučisty bude dodržen zákon. Ocenil média za jejich vlastenecký postoj při puči.
Žádná země se nemůže stát členem Evropské unie, pokud má ve svém právním řádu trest smrti. Novinářům to dnes řekla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Dopoledne se v Bruselu shodli ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se svým americkým kolegou Johnem Kerrym, že Turecko musí po nedávné porážce puče udržet právní stát a vysokou úroveň demokracie
Doporučení krizového štábu necestovat kvůli pokusu o puč do některých částí Turecka zůstává v platnosti. Po dnešní poradě pracovní skupiny na ministerstvu zahraničí to sdělila mluvčí úřadu Irena Valentová. Češi by se měli nadále vyhnout Istanbulu, Ankaře a jihovýchodní části Turecka. Ministerstvo turisty nabádá, aby se vyhýbali místům a akcím s větší koncentrací lidí.
V Turecku odvolali kvůli nezdařenému puči z pozic na 30 guvernérů a více než 50 vysokých úředníků. Začaly výslechy zatčených generálů.
Turecká prokurdská opoziční Lidová demokratická strana nepodpoří žádné návrhy na obnovu trestu smrti. Vláda to zvažuje v souvislosti s pučem.
Turecký prezident Erdogan nařídil hlídky bojových letadel F-16 nad Tureckem. V Istanbulu byla sestavena nová speciální jednotka policie o 1800 lidech.
Řecký premiér Alexis Tsipras v telefonátu tureckému protějšku Binalimu Yildirimovi sdělil, že Řecko zahájilo vydávací řízení s osmi vojáky, kteří v sobotu uprchli vrtulníkem do Řecka. Před soudem stanou dnes. Všichni tvrdí, že nevěděli, že je v Turecku puč a že nebyli jeho účastníky.
Chceme hlavy pučistů, skandoval dav:
Prezident Erdogan už dříve prohlásil, že hotel ve městě Marmaris na jihu Turecka, kde ho puč zastihl, se stal terčem bombového útoku krátce poté, co z místa odjel.
Z neúspěšného puče obvinil Erdogan tureckého islámského duchovního Fethullaha Gülena, jenž sídlí v USA. Turecko oznámilo, že bude požadovat vydání duchovního a premiér Binali Yildirim (60) dokonce prohlásil, že „země, která ho (Gülena) podporuje, není přítelem Turecka a je ve vážné válce s Tureckem.“
Ještě dále zašel turecký ministr práce Sulejman Sojlu, který otevřeně nařkl USA z toho, že stojí za pokusem o převrat. „Za pučem stojí USA. Pár novinářů, kteří tam (v USA) publikují, byli v posledních měsících velmi aktivní. Mnohokrát jsme žádali o vydání Fethullaha Gulena. USA ho musejí vydat,“ řekl Sojlu.
Ministr zahraničí Spojených Států John Kerry (72) odvětil, že USA „se mohou zabývat žádostí o vydání, ale Turecko musí předložit legitimní důkazy.“
Samotný Fethullah Gulen jakoukoliv účast na puči odmítl. Obvinění označil za „urážlivé“, neboť prý během svého života zažil několik státních převratů, kvůli kterým strádal.
Pokus o puč následovalo zatýkání:
Erdogan neúspěšný pokus o státní převrat označil „darem od Boha“ a zahájil v zemi čistku. Bylo zatčeno již přes 6 tisíc vojáků, odvoláno ze služby 8 tisíc policistů a pod policejní dohled bylo umístěno 36 generálů, z toho deset skončilo ve vazbě. Čistka zasáhla i justici – ze svých postů bylo odvoláno 2800 soudců.
Evropa už vyjádřila obavy z toho, aby se nepodařený státní převrat nestal záminkou pro potlačení legitimní opozice. „Puč neznamená, že Recep Erdogan nyní může dělat, co se mu zachce. Nemohou následovat čistky, musí být uplatňována vláda zákona,“ prohlásil francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault (66).
Při pokusu o státní převrat zahynuly skoro tři stovky lidí a při pohřbu obětí puče Recep Erdogan slíbil trest pro organizátory rebelie. Zatímco rozhořčený dav skandoval „chceme trest smrti“, turecký prezident na „požadavek lidu“ ihned zareagoval slovy: „Slyšíme vás. V demokracii lidé dostanou, co chtějí. Nebudeme toto rozhodnutí oddalovat, protože ti, kteří se pokusili o převrat v této zemi, musí zaplatit.“
Turecko zrušilo trest smrti teprve v roce 2004 v naději, že se přiblíží členství v Evropské unii. V zemi ale nebyl nikdo popraven od roku 1984, případné znovuzavedení trestu smrti by zřejmě narušilo vztahy s EU. Turecká prokurdská opozice už prohlásila, že nepodpoří obnovení trestu smrti.
Zda bude v Turecku znovu zaveden trest smrti, záleží prý na tamním parlamentu. Jestliže zákonodárný sbor takový zákon schválí, prezident Recep Tayyip Erdogan jej podepíše. Erdogan to řekl v rozhovoru s televizní stanicí CNN.
Recep Erdogan je svými kritiky obviňován z toho, že zemi „islamizuje“. Armáda hraje již od dob zakladatele moderního Turecka Kemala Atatürka roli strážkyně sekulárního státu. Turecko v druhé polovině dvacátého století zažilo již několik vojenských státních převratů či pokusů o ně. I tento poslední provedli organizátoři v zájmu „zachování demokracie a sekularismu“.
Sekulární stát, oč jde?
Armáda zasáhla v Turecku kvůli narušení vlády sekulárního práva. Sekulární stát, jakým Turecko je, není vázán na žádnou náboženskou ideologii a současně zaručuje svým občanům svobodu vyznání. Takové zřízení vyznával zakladatel moderního Turecka Atatürk. Právě na jeho odkaz armáda dohlíží.
Co znamená STÁTNÍ NÁBOŽENSTVÍ, čtěte ZDE.
Co je to SEKULÁRNÍ STÁT, čtěte ZDE.
.
Naprosto žasnu, jak redaktoři blesku, kteří neumějí češtinu (což je všeobecně známo) dokáží udělat hrubku i ze slova vyhnul. Myslím, že by měli jít zpátky do školy a tentokrát se snažit něco pochopit, ale to je jen zbožné přání člověka, který má rád český jazyk a tak ty paskvily co předvádí Blesk nemůže ani číst.