Kajínek to schytal: Havel mu milost neslíbil, říká Špaček i Schwarzenberg
Nevybavuje si, že by se v minulosti za Václava Havla o Kajínkovi na Hradě někdy vůbec hovořilo. „Pan Etiketa“ Ladislav Špaček, někdejší hradní mluvčí, označil za absolutní nesmysl slova propuštěného vězně Kajínka, že mu Havel slíbil milost. Ta mohla přijít už za Václava Klause, který o ní vážně uvažoval. Nakonec k ní přistoupil až Miloš Zeman. Pro Blesk.cz to v rozhovoru komentoval Špaček a také někdejší Havlův kancléř Karel Schwarzenberg.
„Václav Havel o milosti pro Kajínka neuvažoval, o ničem takovém za celou dobu pobytu na Hradě jsem neslyšel,“ řekl Blesk.cz někdejší hradní mluvčí Ladislav Špaček Blesku.
„Pan Etiketa“ tak reaguje na slova Jiřího Kajínka, která odsouzený vrah pronesl poté, co v úterý ve 13:40 prošel bránou rýnovické věznice. „V roce 2002 mi Václav Havel slíbil, že než odejde z úřadu, tak že mi udělí milost. Já jsem ve vězení čekal v bezesných nocích s tím, že jsem čekal, že to tak bude. Nenapadlo by mě nikdy, že Václav Havel nedodrží svůj slib,“ tvrdil Kajínek. Špaček to označuje za „absolutní nesmysl“.
Kajínek si pochvaloval, že Miloš Zeman sice nic nesliboval, ale nejprve mluvil o možném obnovení procesu a nakonec podepsal milost.
„Žádné pravidlo pro udělování milostí neexistuje, jediným výhradním disponentem tohoto práva je prezident republiky a ten může udělit milost komukoliv bude chtít. Je to čistě jeho suverénní a výsadní právo,“ podotýká Špaček.
Klaus milost pro Kajínka vážně zvažoval
Kajínek přitom tvrdil, že mu i následující prezident Václav Klaus „deset let říkal, že můj případ sleduje, že můj případ vyřeší, že se z toho vězení dostanu s jeho pomocí“. „Po deseti letech Václav Klaus udělil amnestii a na milosti nedošlo,“ připomněl Kajínek.
Že Václav Klaus milost pro Jiřího Kajínka skutečně vážně zvažoval, potvrdil ČTK Petr Macinka z Institutu Václava Klause. „Cítil, možná podobně jako nyní prezident Zeman, že nad rozsudkem pana Kajínka existuje mnoho pochybností,“ říká. Kajínek si však postěžoval, že s prezidenty před Zemanem, tedy s Havlem a Klausem, „má špatnou zkušenost“.
Špaček: O Kajínkovi se na Hradě nemluvilo
Jiří Kajínek po propuštění tvrdil, že mu milost slíbil už Václav Havel, ale své slovo nedodržel. Slíbil to Václav Havel?
Ne, ne, ne. Neslíbil. Nic takového se nestalo.
Je tedy možné, že by Havel o milosti pro Kajínka vůbec uvažoval?
Nevybavuji si ani, že by při nějaké poradě nebo při nějaké příležitosti Václav Havel o Kajínkovi hovořil. Ze své praxe, ze své zkušenosti na Hradě vám mohu říct, že si nevybavuji, že by Václav Havel něky uvažoval o milosti pro Kajínka.
Jiří Kajínek má od prezidenta Zemana určenou sedmiletou podmínku. Jak se na dodržování takové podmínky vyslovené prezidentem dohlíží? A je to běžná praxe?
Je to možné, zákon to umožňuje a prezident to v některých případech opravdu dělává při milostech. Jak se to dodržuje, to je věcí orgánů ministerstva spravedlnosti.
Jak vzpomínáte na udělování milostí v době Václava Havla? Přicházelo hodně žádostí?
Obrovské množství žádostí přicházelo na Hrad, což si myslím, že je pořád. Milost se chápe jako poslední instance, poslední šance pro odsouzené. Řádově šlo o desetitisíce milostí a myslím si, že ten stav bude stále stejný. Posuzovat každou žádost o milost je velmi odpovědné a náročné. Je to opravdu velmi obtížný úkol pro ministerstvo spravedlnosti a pro tým kolem prezidenta. Na Hradě je přímo odbor, který má milosti na starosti. Je to náročné.
Jiří Kajínek je dvojnásobně odsouzený vrah, přesto milost dostal. Nebyla by obnova procesu lepším řešením? A jak obecně vnímáte institut udělování milostí?
O tom si musí rozhodnout vždycky sám prezident. Žádné pravidlo pro udělování milostí neexistuje, jediným výhradním disponentem tohoto práva je prezident republiky a ten může udělit milost komukoliv bude chtít. Je to čistě jeho suverénní a výsadní právo. A řekněme takový trochu archaický institut z doby, kdy monarchové měli toto právo. Na druhé straně to někteří prezidenti chápou jako poslední možnou pojistku tam, kde už není jiné pomoci, např. v sociálních nebo humanitárních případech, kdy milost může v tom případě fungovat.
Žantovský se čílí: Zeman upřednostnil Kajínka před Babišem
Udělení milosti Kajínkovi však vyvolalo i další reakce z okruhu lidí, kteří kdysi pracovali na Hradě pod Václavem Havlem. Havlův někdejší poradce Michael Žantovský se přitom na Twitteru rozlítil. „Dát nejdřív milost Kájinkovi a až pak odvolat Babiše neznamená ′jednat bez zbytečných odkladů′. Zeman okázale pohrdá Ústavou a občany,“ míní Žantovský.
Dát nejdřív milost Kájinkovi a až pak odvolat Babiše neznamená "jednat bez zbytečných odkladů". Zeman okázale pohrdá Ústavou a občany.
— Michael Zantovsky (@zantov) 23. května 2017
Naráží tak na to, že Miloš Zeman nejprve včera udělil Kajínkovi milost, čímž ukončil vězňovo „čekání na zázrak“, až dnes odpoledne pak „osvobodí“ z pozice vicepremiéra rozhádané koaliční vlády a ministra financí Andreje Babiše (ANO) a jmenuje ministra nového.
Zeman přitom čelil kritice, že v tomto celý spor s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) protahuje. Jiří Ovčáček přitom nyní tvrdí: „Udělení milosti nemá žádnou souvislost s vládní krizí. Pan prezident absolvoval celou řadu schůzek s odborníky, např. s odborníky z řad policie, vyhodnocoval celou záležitost a rozhodl se proto učinit tento krok na základě těchto argumentů, které slyšel.“
Není to přitom tak dávno, kdy současný prezident Knihovny Václava Havla Michael Žantovský se do prezidenta Zemana obul a hradnímu mluvčímu vzkázal: „Pane Ovčáček, starejte se o tu světovou ostudu, co máte za šéfa a neberte si do úst Václava Havla.“
Schwarzenberg: Havel by nic takového neslíbil
Coby kancléř působil na Pražském hradě za Václava Havla Karel Schwarzenberg. Bylo to však ještě před kauzou Kajínek. A před údajným slibem z roku 2002.
Kajínek byl na doživotí odsouzen v roce 1998, dvojnásobné vraždy se měl dopustit v květnu 1993, kdy měl zastřelit plzeňského podnikatele Štefana Jandu a jeho bodyguarda Juliána Pokoše. Jeho bratr Vojtěch Pokoš, taktéž osobní strážce, se stal v případu údajné nájemné vraždy korunním svědkem.
Schwarzenberg se stal kancléřem již v červenci 1990 a tuto pozici zastával do roku 1992. K Havlovi však měl i nadále blízko. Že by Havel takto slíbil udělení milosti, to si nedokáže představit.
„Václav Havel udělil milost mnoha lidem, nemohu si ale představit, popravdě řečeno, že by dal slib Kajínkovi, že ho omilostní,“ řekl Blesk.cz Schwarzenberg. „Možná že on nebo jeho spolupracovníci řekli, že se na ty věci podívají, to ano, ale že by někomu slíbil milost, to se mi zdá velice, velice nepravděpodobné. To nebyl způsob na Hradě u Havla. Kajínek také bezpochyby s Havlem nemluvil,“ míní čestný předseda TOP 09.
Miloš Zeman přitom milost udělil jako svou osmou. Dříve tvrdil, že milosti udělovat nebude, pak to zmírnil podmínkami včetně zdravotního stavu.
„Vím o tom příliš málo, ale vím, že byla česká společnost rozpolcená, spousta lidí byli stoupenci Kajínka, mnoho lidí říkalo, že má být omilostněn. Nemohu to ale posoudit, já se k tomu zásadně nevyjadřuji, když o něčem příliš nevím. Čili umět držet hubu. Pokud ale člověk ztrácí zrak, tak je to vážná nemoc. Kdyby to ale byla ale jediná věc, kdy Zeman neřekl pravdu a nedodržel slib, tak bych byl velice šťastný,“ říká Schwarzenberg.
O tom, že Kajínek přichází o zrak, promluvila nedávno známá televizní tvář Josef Klíma, odborný poradce filmu o Kajínkovi. „Zhoršil se mu rapidně zrak. Toho jsem si všiml už před několika roky,“ uvedl Klíma. Sám Kajínek po opuštění věznice připustil: „Je pravda, že zdráv nejsem, i když to tak vypadá. Moje oči jsou takový, že čtu bez brýlí, píšu bez brýlí.“
Jeho omilostnění přitom vyvolalo vášnivé diskuze. Přitom ještě v únoru 2016 Miloš Zeman při návštěvě Plzeňského kraje a debatě s občany Blovic říkal: „Pan Kajínek dlouhodobě a vážně nemocný není, takže mu milost neudělím.“
Špačku lžeš jako Havel.