Trump tleskal Erdoganově diktatuře. Exšéfové české diplomacie: Turky potřebuje

Běžný diplomatický zvyk. Tak vidí blahopřání Donalda Trumpa tureckému prezidentovi Karel Schwarzenberg (TOP 09), který vedl českou diplomacii s přestávkou v letech 2007 až 2013. „Turecko je alespoň prozatím ještě spojenec Spojených států a člen NATO. Je běžné, že při takové příležitosti člověk poblahopřeje. Kdyby se ve světové politice spolupráce s nejrůznějšími diktátory omezila jen na blahopřání, tak bych byl velice šťastný,“ řekl v reakci pro Blesk.cz.

Zdůraznil ale, že výsledek tureckého referenda, které posvětilo Erdoganovy změny ústavy směrem k posílení jeho pravomocí, byl velmi těsný. Navíc kolem průběhu panují pochybnosti. Ty vyslovila jak turecká opozice, tak mezinárodní pozorovatelé. „Je tady opravdu nejistota, zda to rozhodnutí skutečně takto padlo, nebo to bylo jinak. Prozatím to budeme muset akceptovat. Zůstávají nejen pochybnosti, ale i rozdělení turecké společnosti,“ poznamenal s tím, že ukončení rozhovorů o přistoupení Turecka k EU by bylo jen gestem. Je možné, že Turci se sami v jiném referendu vysloví proti Unii.

Podívejte se na oslavy výsledku referenda v Německu, kde žije několik milionů Turků:

Ani Cyril Svoboda (KDU-ČSL), ministr zahraničí z let 2002 až 2006, by gratulaci Donalda Trumpa nepřeceňoval. „V duchu kroků Donalda Trumpa je to jen gesto, které neznamená změnu postoje k Turecku. Stejně jako bylo jen gesto útok v Sýrii, protože nenásledovaly žádné další kroky,“ řekl ke kroku, který vzbudil rozruch, protože se dá interpretovat jako gratulace diktátora k posílení diktátorství.

Podle Svobody si je Trump dobře vědom toho, že Turecko potřebuje. „Turecko potřebujeme všichni ve vztahu k Sýrii,“ poznamenal. O tom, že se Turecko v dohledné době k EU nepřipojí, pak nemůže být pochyb. „Bylo to už dlouho problematické, Turecko není zralé na členství v EU, nechce být členem. Bylo by ale dobře, kdyby šlo o nějaké privilegované partnerství v rámci dobrých vztahů s Tureckem,“ přeje si.

Výsledek referenda byl jen velmi těsný. Proto řada Turků proti rozhodnutí demonstrovala:

„Můžeme se k posilování pravomocí jednoho člověka v Turecku stavět kriticky, ale faktem je, že v demokratické volbě vyhrál. Myslím, že silný muž vyjádřil respekt k úspěchu silného muže v demokratickém procesu. Je to realita,“ komentoval pro Blesk.cz Trumpovo gesto také Alexandr Vondra (ODS).

Nejvyšší muž české diplomacie z let 2006 a 2007 poznamenal, že americký prezident si je dobře vědom důležitosti Turecka. „Trump tenhle fakt neignoruje,“ poznamenal s tím, že zásadní je spolupráce s Tureckem při řešení konfliktu v Sýrii. „Turecko je velmi důležitá země, regionální mocenský hráč a koneckonců je to stále spojenec Západu a NATO,“ dodal.

Vzdalování Turecka od Evropy ale není podle Vondry jen chybou euroasijského státu. „Evropa i Turecko se sobě v posledních letech vzdalují vzájemně. Není to věc, která by mně dělala radost. Evropa se k Turecku otočila zády, na druhé straně Turecko dává najevo své mocenské ambice a veze se na islamistické vlně,“ míní. Reálné je podle něj, že hovory o přistoupení Turecka k EU budou na nějakou dobu zcela zmrazeny.

Exministr obrany Alexandr Vondra byl velvyslancem ve Washingtonu v letech 1997–2001. | Barbora Mráčková

Hlavní slovo nebude už v Turecku mít parlament, nýbrž prezident. To znamená, že Turecko přestane mít premiéra a vládě bude předsedat prezident. Kontrolní funkce parlamentu bude celkově omezena. Prezident navíc nebude muset být nestraníkem, Erdogan se tak může vrátit ke své Straně spravedlnosti a rozvoje.

V parlamentu zasedne o 50 poslanců více (celkem jich bude 600) a jejich minimální věk se sníží z 25 let na 18. Prezident bude jmenovat téměř třetinu Nejvyššího soudu a vojenské soudy zcela zaniknou. Erdoganovi spadne do klína v budoucnu nejen sestavování rozpočtu, ale také jmenování ministrů nebo vysokých státních úředníků. V případě výjimečného stavu, který nadále v Turecku panuje, bude moci samostatně vydávat zákonná nařízení.

Turecký prezident Erdogan výrazně posílí. Pomohlo mu k tomu referendum. | Reuters

Náladu v Turecku, kde se pro ústavní změny vyslovilo jen něco málo přes 51 % voličů, popsal pro Blesk.cz český velvyslanec v Ankaře Pavel Kafka. „Situace se tady v tuto chvíli neliší od situace podobné před několika dny. V pondělí tady bylo rozhodnuto o prodloužení výjimečného stavu o další tři měsíce. Pro turisty a pro návštěvníky tak stále platí doporučení, které jsme měli: vyhýbat se shromáždění, demonstracím. Zatím o rozšiřování tohoto doporučení neuvažujeme,“ řekl s tím, že nadále platí výstraha pro cesty na jihovýchod země a doporučená ostražitost ve velkých městech. Není prý ale vyloučeno, že se startem turistické sezony se budou doporučení měnit.


Kafka také přiznal, že česká ambasáda musela nejen kvůli situaci v Turecku, ale v celém regionu přijmout nadstandardní bezpečnostní opatření. Vzhledem k citlivosti údajů je ale nechtěl specifikovat.

Velvyslanec v Ankaře Pavel Kafka | MZV ČR

Poměrně kontroverzním tématem je už řadu let možný vstup Turecka do Evropské unie. V poslední době ale přístupové rozhovory váznou. Se změnami ústavy, kterých má být podle Erdogana hned 18, se ale téměř jistě zcela zastaví. Volají po tom například Rakušané. Evropská unie navíc v úterý oficiálně vyzvala turecké úřady, aby vyšetřily možné nesrovnalosti, které měly referendum provázet.

Průběh referenda, v němž podle výsledků zvítězili s 51,4 procenta zastánci změny parlamentního systému na systém prezidentský, kritizovali pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Za protiprávní označili například náhlé rozhodnutí volební komise započítat také neorazítkované hlasy či podmínky kampaně před samotným hlasováním.

Obnovení přístupových rozhovorů a slib bezvízového cestování je přitom součástí dohody EU s Tureckem, díky které se mimo jiné zastavil proud uprchlíků putujících po balkánské trase do Evropy.

Referendum těsně vyhráli přívrženci ústavních změn, které směřují k prezidentskému systému a odklonu od parlamentní demokracie. | Reuters