Joker, Stalin, Adolf Putin: Ruský prezident to schytal za Krym. Od Obamy i v Česku

Libereckou radnici pokryla tento týden obří plachta s podobiznou Vladimíra Putina. Aktivisté z hnutí Dekomunizace chtěli varovat před tím, jak stoupá ruská moc. Zabrání černomořského Krymu, který si o víkendu patrně v referendu odhlasuje, že chce být "ruskou riviérou", považuje řada lidí za nebezpečný precedens. A opakování toho, co známe i z československých dějin. "Historie se opakuje a my cítíme povinnost na to upozornit. Pozvání sesazeného prezidenta Ukrajiny Janukovyče si nezadá se zvacím dopisem Vasila Bilaka a jemu podobných darebáků, kteří v roce 1968 vyzvali vedení Sovětského svazu, aby u nás zabránilo kontrarevoluci," myslí si Ondřej Matyáš z Dekomunizace, podle kterého je však na vině i Rusko - jako stát "představující vážnou hrozbu pro demokracii a svobodu". 

Putina na radnici v Liberci instalovalo hnutí Dekomunizace | ČTK

Protest proti Putinovi přitom podle ČTK vyvolal ve městě velký zájem. Dekomunizace však není první, kdo upozorňuje na historické analogie - vždyť i nacisté začínali u toho, že je potřeba chránit Němce na územé dalších států... Ruský prezident Putin je tak při akcích odpůrců vykreslován tu jako novodobý Stalin, tu jako Adolf Hitler. Nebo spíš Putler.

Na akci Dekomunizace, která se odehrála se souhlasem města, však přijali policisté i trestné oznámení. "Sami jsme tu v roce 68 zažili, co ruské tanky dokážou," uvedl však jeden z Liberečáků. "O akci jsem věděla, není to podle mě akt politický, ale veskrze lidský. Vyjadřujeme tím podporu ukrajinskému lidu. Ten nyní prožívá nelehké dny. Sami jsme měli v naší historii období, kdy jsme si podobné morální a lidské podpory vážili. Byla pro nás důležitým signálem, že proti zlu nejsme sami - v letech 1938, 1948, 1968 nebo 1989," řekla ČTK primátorka Martina Rosenbergová (ČSSD).

Kníže: Putin na Krymu upozornil na důležitost NATO

K Ukrajině se přitom i nadále vyjadřují i české politické špičky. "Jsem velice vděčen velkému gosudarovi Vladimiru Vladimiroviči Putinovi, že nás včas upozornil na důležitost NATO. Někteří politici už na to zapomínali a přiznávám, že také u nás ve Sněmovně, ba dokonce ve vládě, byl sklon k tomu, abychom náš obranný rozpočet zkrátili," upozornil ve středu exministr zahraničí Karel Schwarzenberg při příležitosti oslavy 15 let od vstupu ČR do NATO. Vyjádřil tím přání, aby ruská vojenská intervence na Ukrajině přispěla k "vystřízlivění" západních politiků ve vztahu k obraně. 

"Období, kdy bylo nemyslitelné, že by v Evropě jeden stát obsazoval území druhého, skončilo. A tím, co se děje na Krymu, jsme se šťastně vrátili tam, kde jsme byli v první polovině 20. století a v 19. století. Totiž k přesvědčení, že velmoci mohou dělat, co chtějí," dodal Schwarzenberg, který platí za jednoho z nejhlasitějších českých kritiků současné ruské politiky,

Pozorovatelé OBSE potvrdili: Jsou to ruští vojáci!

Na Krymu je přitom dál napjatá situace. Vyhodnotit ji chtěli na pozorovací misi i inspektoři OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), jenže nebyli na poloostrov vpuštěni. A v jednom případě je dokonce zahnala varovná střelba. Dnes pak potvrdili, že na kontrolních stanovištích, kde jim ozbrojenci znemožnili vstup, byli zjevně přítomni ruští vojáci. Bez označení.

Obama přivítal v Bílém domě Jaceňuka

Prozápadní Kyjev nadále s odtržením Krymu nesouhlasí. Země chce udržet svou celistvost, řekl dnes ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk americkému prezidentovi Obamovi při návštěvě v Oválné pracovně v Bílém domě. Obama prý věří, že Západ bude muset přinutit Moskvu, aby za svou politiku zaplatila, pokud ji nezmění. "Rusku se nikdy nevzdáme," řekl podle agentury Reuters Jaceňuk. "Neuznáme žádné referendum, k němuž se uchýlí," vzkázal Obama před víkendovým referendem na Krymu. Americký Senát mezitím zahájil debatu o sankcích proti Rusku a o pomoci Ukrajině.

Frajer Vladimir Putin jen z dálky sledoval, jak Barack Obama podporuje ukrajinského premiéra Jaceňuka | EPA, Reuters

Šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij pak obvinil Rusko, že stahuje k ukrajinským hranicím početné armádní síly a zvyšuje tak hrozbu invaze. Rusko podle něj stáhlo do blízkosti ukrajinských hranic více než 80.000 vojáků a vytvořilo tak "hrozbu totální invaze vedené z různých směrů". Moskva jeho obvinění popřela.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že požádá Rusko o vyslání až 15 letounů jako reakci na manévry NATO u běloruských hranic.