14°C
Obchodní dům Kotva v Revoluční ulici v Praze vznikl na základě veřejné soutěže z roku 1969. Už tato samotná skutečnost byla podle odborníků velice netradiční a šlo pravděpodobně o jakési poslední dozvuky Pražského jara, které dočasně uvolnilo atmosféru v československých poměrech.
Na základě projektu Vladimíra a Věry Machoninových došlo k dalšímu nevídanému kroku. Rozhodlo se totiž, že takto významnou stavbu bude vůbec poprvé v historii v Praze stavět západní společnost.
„Na realizaci stavby byl vybrán švédský koncern SIAB. Švédové zakázku získali, protože byli schopní budovu postavit rychle a dobře. Dokázali také dodat západní technologii, jako například výtahy nebo eskalátory,“ vysvětluje Petr Klíma, autor knihy „Kotvy Máje“, která se věnuje vzniku OD Kotva a také nedalekého OD Máj na Národní třídě.
Švédi si brali Češky
Švédská společnost celou stavbu dodávala na klíč a téměř všechny stavební prvky proudily do české metropole právě z této severské země. „Každý den jezdily lodě a potom nákladní auta, která sem vozila v podstatě všechno – a to včetně švédských dělníků, kterých tu bylo asi 250. Díky tomu v Praze vznikla celá řada smíšených česko-švédských manželství,“ říká Petr Klíma.
Nebývalé bylo také trávení volného času švédských dělníků v Praze. Ti totiž měli podle informací Petra Klímy přímo na staveništi také squashový kurt. Pro tuzemské podniky normalizace v Česku se jednalo o věc nevídanou.
Křivda autorů Machoninových
Obchodní dům Kotva se začal stavět roku 1972 a slavnostně ho otevřeli roku 1975. Místo tehdy navštívily davy lidí. „Návštěvníci čekali, jestli nepůjde v domě sehnat jiný sortiment. To se jim bohužel nesplnilo,“ uvádí Petr Klíma.
Veliký zájem panoval také z toho důvodu, že touha Pražanů nakupovat byla tehdy silně neutišená. V roce 1939 vznikla Bílá labuť a od té doby právě až do otevření Kotvy a Máje v roce 1975 žádný jiný velký obchodní dům v metropoli nikdo nepostavil.
Tehdejší praktiky měly bohužel za následek také to, že autoři projektu – tedy manželé Vladimír a Věra Machoninovi – se jako duchovní rodiče OD Kotva slavnostního otevření neúčastnili. Nesouhlasili totiž s vpádem vojsk v roce 1968 do Československa, a tak se nedostali do nového, normalizovaného svazu architektů.
„Běžnou praxí tehdy bylo, že se jednotlivé osoby nestávaly oficiálními autory, ale autorství připadlo celému ústavu nebo ateliéru,“ vysvětluje Klíma.
Přes všechny tyto skutečnosti se však manželé Machoninovi slavnostního otevření účastnili alespoň soukromě. „Stáli mezi lidmi a pozorovali situaci z davu. Sledovali, jak je budova prezentovaná, jako by vyrostla z ničeho a nikdo ji neprojektoval,“ uvedla k situaci Marie Kordovská, vnučka Vladimíra a Věry Machoninových.
Kotva má své místo
Navzdory mnohým negativním názorům, které se ze současného pohledu na budovu OD Kotva snášejí, se jejího architektonického významu odborníci zastávají. Budova, která měla podle původních plánů stát na Senovážném náměstí, má podle Petra Klímy v architektuře své místo.
„Tato stavba se ryze soudobě, ale zároveň suverénně a poměrně citlivě zařadila do relativně složitého místa na Revoluční ulici,“ říká Petr Klíma.
„Jedná se o černou perlu brutalismu,“ dodává k tématu Tomáš Holý z přehlídky Czech Design Week, která v nejbližších dnech právě v OD Kotva proběhne.
Lidé se zde od 4. do 13. listopadu budou mít možnost dozvědět další zajímavosti o této budově v rámci přehlídky nezávislých českých designérů. Proběhne komentovaná prohlídka a také diskuse. Více informací o plánovaných událostech vám prozradí přímo web Czech Design Week.
Podívejte se na historické fotky ze stavby i pohledy ze střechy Kotvy:
A ještě by ojebali stát na daních.
