Pasáž Platýz za svou historii několikrát razantně změnila svou tvář. Jako palác ho v roce 1350 nechal za doby vladaření Karla IV. vybudovat kníže burgundský. Z této první etapy „života“ paláce Platýz bohužel neexistuje dochované žádné vyobrazení, a můžeme se tak jenom dohadovat, jak skutečně vypadal.
„Byla to prý velká stavba s věží. Tvrdí to alespoň kronikář Hájek z Libočan,“ uvádí historik a architekt Petr Kučera. V polovině dnešního bloku budov se nacházela hradba, podél které vedly příkopy. Průčelí tehdejšího paláce vedlo do Uhelného trhu.
Poprava setnutím a Platejsův Platýz
„Syn tehdejšího správce paláce se snažil proti knížeti burgundskému připravit spiknutí, byl za to demonstrativně zde před palácem setnut,“ uvádí první příběh, který se k Platýzu váže, historik Petr Kučera.
V době husitských válek byl majitelem Jan Bradatý ze Stříbra. Zastával funkci tehdejšího pražského purkmistra, což byl předchůdce dnešních starostů a primátorů. V Platýzu se tehdy v roce 1429 vedly živé diskuze o reformaci někdejších poměrů.
Nejvýznamnějším majitelem byl Jan Platejs, který budovu koupil v roce 1586. Podle něj nese pasáž v centru Prahy dodnes své jméno. Platejs nechal palác přestavět z gotického na renesanční styl.
Platýz se nevyhnul ani řádění hordy opilých vojáků. Roku 1611 totiž do Prahy vpadlo vojsko Pasovských z Německa. „Zemské vojsko tehdy hlídalo na Uhelném trhu, když na vojáky někdo z okna Platýzu vystřelil. Do paláce tak tehdy vtrhnul rozběsněný dav, budovu vyraboval a dle kronikáře vojáci vpadli do sklepů, kde leželo množství piva, kterým se „uzdravovali“ až do noci,“ uvádí další z historek, které se k Platýzu vážou, Petr Kučera.
Nahý provazochodec a cvičený kanárek
Po těchto událostech se do paláce vrátil Jan Arnošt Platejs, syn předchozího majitele. Jako odškodné nemusel za dům platit daně, získal povolení na podávání vín a ubytování pocestných. „Tím se vlastně z Platýze stal s nadsázkou hotel,“ uvádí architekt Kučera.
Mezi další majitele paláce se pak v dalších staletích řadili také Jan hrabě Šternberk, Jan Leopold hrabě Paar a další. V 18. století se na místě začal rozvíjet společenský život, konaly se zde koncerty a plesy. V Platýzu tehdy vystupovala velká řada kočovných umělců.
Lidé zde proto byli svědky drezúry cvičeného kanárka, provazochodce, který se ve výšce na provazu celý svlékl, nebo artisty, který vestoje na židlích balancoval v zubech žebřík o 15 příčkách a přitom bubnoval na buben.
Historie dýchá z budovy dodnes
Přes veškeré možné úpravy, kterými palác během staletí postupně prošel, jsou dodnes viditelné některé historické odkazy. Portál z Uhelného trhu má například po stranách umístěné velké patníky.
„Vevnitř totiž bývaly stáje a místa pro povozy. Palác byl průjezdný, proto se sem patníky umístily. To aby kočáry a formanské vozy neomlátily fasádu,“ uvádí Petr Kučera.
Další unikátní výbavou Platýzu je na první pohled nenápadná soška sovy, která se nachází na fasádě u vchodu z Národní třídy. „Je to pravděpodobně nejstarší dopravní značka v Praze. Toto zařízení vlastně značilo obsazenost garáží. Sova tehdy byla otočná. Když byla hlavou nahoru, bylo ve stájích volno. Hlava dolů znamenala obsazeno,“ vysvětluje unikát Petr Kučera. Toto důvtipné zařízení je staré zhruba 200 let.
Zásadní proměna a konec zábavy
Poslední zásadní stavební úpravou Platýz prošel na začátku 19. století. Roku 1813 budovu koupil František rytíř Daubek, který paláci zajistil jeho současný vzhled. „Majitel zde tehdy vybudoval módní činžovní dům a z Platýze se stal jeden z nejstarších nájemních domů v Praze, který byl navíc luxusní,“ prozradil Petr Kučera.
Vrata z Národní třídy jsou zde dodnes původní. Pocházejí z roku 1822. „Portál je monumentální, takovou bránu činžovní dům běžně nemá. Nejlepší byty byly vždy nad průjezdem. Vidíme zde proto balkón s litinovou mříží. Je na ní monogram „FD“, tedy iniciály majitele Františka Daubka,“ pokračuje Kučera.
Po těchto změnách z Platýzu odešlo společenské a kulturní dění. Roku 1938 od Daubků koupila budovu pojišťovací banka Slavia, která nechala budovu o patro zvýšit. Proběhly úpravy nádvoří, kde přibyly dodnes přítomné skleněné markýzy a výkladní prostory obchodů a zbouraly se stáje.
Naposledy se v Platýzu stavebně pracovalo v letech 1984 až 1986. Tehdy zde vznikla stávající dlažba a přibyla socha s fontánou.
Podívejte se na budovu Platýzu v detailním zmapování:
