„Karcinom prsu ročně přivede na onkologická oddělení po celém světě více než jeden a půl milionu pacientek. V Česku je to kolem sedmi tisíc. Rakovina prsu je dnes naštěstí úspěšně léčitelná – pokud se lékařům podaří nádor včas a správně diagnostikovat,“ uvedla Hana Nečasová z Fakulty informačních technologií brněnského VUT.

Právě lepší diagnostika by mohla být výsledkem technologie vyvíjené v mezinárodním projektu s označením PAMMOTH a celkovým rozpočtem přes 127 milionů korun.

„Na rozdíl od rentgenového mamografu a klasického ultrazvuku umí systém určit, o jakou tkáň se jedná, a popsat její zásobování kyslíkem a živinami. Systém tak dokáže odhalit běžné cysty, zvápenatění či jiné patologické jevy, které se mohou rozvinout v rakovinové bujení a které současné technologie mohou buď přehlédnout, nebo nesprávně vyhodnotit,“ vysvětlil vedoucí brněnského týmu Jiří Jaroš. Rozlišení pořízených 3D snímků je navíc mnohonásobně vyšší.

Výzkumníci věří také ve snížení počtu »falešných poplachů«, který dnes dosahuje až 75 procent. Ženy tak často zbytečně postupují další vyšetření, včetně odebrání vzorku tkáně pomocí biopsie.

Jarošův tým má v projektu na starosti sběr, zpracování a vyhodnocení dat. Snímkovací zařízení ve tvaru misky o průměru asi 25 centimetrů rotuje kolem prsu. Každou desetinu sekundy osvětlí tkáň baterií laserových děl a zaznamená vzniklou tlakovou vlnu pomocí až 512 ultrazvukových senzorů.

Data zpracuje superpočítač v Ostravě

Vzniklá data musí výzkumníci zachytit, analyzovat a zobrazit v kontrolním náhledu klinickému pracovníkovi. Data, která brněnský tým získá, pak dále zpracovává v superpočítačovém středisku v Ostravě.

Stovky výkonných počítačů tam pracují na rekonstrukci tkáně do výsledného trojrozměrného obrazu. Tým z fakulty informačních technologií pak musí být schopen doručit výsledný obraz do 48 hodin od zahájení snímkování.

„Po ukončení rekonstrukce se lékaři zobrazí trojrozměrný model prsu, ve kterém jsou vyznačeny jednotlivé typy tkáně, krevní řečiště, nasycení krve kyslíkem, zvápenatění a cysty. V tomto modelu se může lékař libovolně pohybovat, natáčet ho a zvětšovat až do rozlišení 0,5 milimetrů na jeden bod obrazu,“ popsal Jaroš.

Unikátní kombinace dvou technologií

Projekt PAMMOTH kombinuje dvě zobrazovací technologie. Ultrazvuková mamografie poskytuje informace o anatomii prsu a vytváří »mapu« tkáně. Fotoakustická mamografie pak využívá laser, který se absorbuje v cévách s vyšší koncentrací okysličené krve – dokáže tak odhalit silně prokrvené tkáně, které jsou známkou rakovinového bujení.

Pilotní studie začne za rok

Vědci nyní pracují na prototypu přístroje a technologii testují na různých simulacích a umělých vzorcích prsou. Pilotní studie s reálnými pacientkami by měla začít příští rok. Výzkumníci z Brna budou zpracovávat data pacientek z nemocnice v nizozemském Twente. A co víc. V budoucnu by se mohla metoda využívat i při diagnostice nádorových onemocnění v břišní dutině.

5 milionů eur

Projekt PAMMOTH za více než 5 milionů eur, tedy více než 127 milionů korun, je součástí programu Evropské unie Horizon 2020. Na Fakultě informačních technologií na něm pracuje 6 výzkumníků. Kromě VUT se na projektu podílí dalších celkem 70 pracovníků ze 3 univerzit – londýnské university (UCL), univerzity v Bernu (UB) a univerzity v Twente (UT), a 5 průmyslových partnerů – Imasonic (ultrazvukové detektory), EXPLA (laser), PA Imaging (sestavení přístroje), Medisch Spectrum Twente (klinické testy) a TP21 (management).

VIDEO: Jak si správně vyšetřit prsa? Podívejte se na návod!

Video
délka: 03:41
1080p 720p 480p 360p 240p

Jak si správně vyšetřit prsa? Podívejte se na návod! Adriana Krátká

Fotogalerie
4 fotografie