Hned dvě nápravy křivd řešili ve středu soudci Nejvyššího soudu v Brně. V obou případech figurovali jako oběti členové náboženské společnosti svědkové Jehovovi, jmenovitě Arpád Tar a Arpád Homola. Oba seděli v 50. letech ve vězení za to, že se vyhýbali služební povinnosti.

„Podnět na nápravu křivdy podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán, jehož stížnost směřuje proti rozsudku vojenského soudu z roku 1953,“ uvedl k případu Arpáda Tara soudce Vladimír Veselý.  

Neměli alternativu

Tar ke svému útvaru sice tenkrát nastoupil, ale odmítl vykonávat vojenskou službu, neboť mu to zakazovalo náboženské cítění. „Měl přitom i podle tehdy platné ústavy právo na svobodu vyznání. Neměl přitom alternativu, jak vykonat jinou službu než vojenskou. Původní rozsudek se proto ruší,“ vysvětlil soudce.


Zatímco Tar měl sedět ve vězení dva roky, Arpád Homola tehdy vyfasoval trest na 2,5 roku. Oba tam nakonec strávili díky prezidentské amnestii 1,5 roku. Ani jeden se zprošťujícího verdiktu nedožil, Tar zemřel v roce 1978, Homola o dvacet let později. K jednáním Nejvyššího soudu nepřijel žádný z jejich žijících příbuzných.

Morální vítězství

Pro pozůstalé rodiny budou osvobozující verdikty satisfakcí zřejmě jen po morální stránce. „Finanční kompenzace je 2500 korun za měsíc vězení. Zákon je totiž stále platný od roku 1990 a dosud nedošlo k valorizaci. Vláda je v tomto ohledu stále nečinná,“ upozornil právní zástupce poškozených Lubomír Müller, podle něhož Nejvyšší soud od roku 2000 řešil už 250 případů rehabilitace a dalších 50 jich má tento soud ještě projednat.