18°C
Nová budova Masaryčka v Pražanech od samého počátku vyvolává rozporuplné pocity. Někteří si počin z dílny světoznámého studia Zaha Hadid architects pochvalují, jiní namítají, že se do centra Prahy moderní budova příliš nehodí. Od počátku procesu udělování stavebního povolení proti výstavbě vystupovalo hned několik občanských sdružení, v čele se spolkem Arnika.
Slabá pozice Prahy vůči developerům? Nejvyšší soud: Úřady chybovaly při povolování budov u Masaryčky
Spolek nejprve kritizoval nastavení veřejné soutěže na revitalizaci náměstí, kterou vyhrála společnost Penta Real Estate. Když bylo projektu v roce 2021 uděleno stavební povolení, protestovaly spolky Arnika, AutoMat a Klub za starou Prahu proti tomu, že neměly možnost účastnit se povolovacího procesu. Spolek Arnika kvůli tomu dokonce vstoupil s pražským magistrátem do soudního sporu. V minulém týdnu pak médii prošla zpráva o tom, že spolek s žalobou u Nejvyššího správního soudu uspěl.
„Výhra” u Nejvyššího správního soudu?
„Podle Nejvyššího správního soudu správní orgány dostatečně neprošetřily, zda měl záměr procházet posouzením vlivu na životní prostředí (EIA) či nikoli, a tím také potenciálně umožnit účast občanských organizací v procesu povolování stavby,“ uvádí spolek Arnika v tiskové zprávě.
Členka spolku Anna Vinklárková pak dodává, že na téměř dokončené stavbě už rozhodnutí soudu ale nic nezmění: „Navzdory tomu, že nám soud dal za pravdu, na postavené stavbě už nic nezměníme. Bývali jsme mohli bojovat za to, aby budova nebyla tak objemná a bylo v místě víc zeleně. Budova ale už stojí a Penta lokalitu vytěžila na maximum,“ stojí v tiskové zprávě.
Mluvčí společnosti Penta Real Estate Martin Lánský k tomuto sdělení ale doplňuje několik důležitých informací. Mimo jiné podotýká, že k Nejvyššímu správnímu soudu došla pouze jedna z celkem pěti žalob, které spolek podal. „Aktuální rozhodnutí NSS nic nemění na faktu, že Masaryčka byla řádně povolena, a nemá vliv ani na její kolaudaci. Ve věci jde jen o možnost účasti žalující organizace Arnika v některých dřívějších správních řízeních,“ říká mluvčí Penty.
Především ale Lánský upozorňuje na to, že i Nejvyšší správní soud v rozsudku konstatoval, že Městský soud v Praze již dříve posoudil a zdůvodnil, že Arnika účastníkem správních řízení být neměla. „Nejvyšší správní soud nyní dospěl k závěru, že dřívější správní rozhodnutí (Magistrátu hl. m. Prahy) ve věci účastenství nebylo dostatečně zdůvodněné, je proto nepřezkoumatelné a je třeba vydat rozhodnutí nové,“ vysvětluje Lánský.
Snaha se zviditelnit?
Mluvčí Penty navíc upozorňuje na to, že stavební úřad Prahy 1 námitky spolku Arnika vypořádal, i když nemusel: „Námitky Arniky vůči stavbě Masaryčky Stavební Úřad Prahy 1 vypořádal, přestože nebyla účastníkem řízení. Žaloby Arniky proto považujeme pouze za snahu zviditelnit se pomocí obstrukcí ve spojitosti s projektem, který je v centru dění. Jiné opodstatnění nemají,“ říká Lánský.
Martin Lánský také dodává, že jde o ukázkový příklad toho, jak je v Česku těžké cokoliv postavit: „Spor o Masaryčku, jejíž veřejné projednání trvalo nejméně šest let (od představení architektonického návrhu do zahájení stavby), je ukázkovým a odstrašujícím příkladem, jak těžké je v České republice cokoliv postavit a jak snadné je jakoukoliv stavbu dlouhodobě blokovat,” uzavírá.
Zlatý plášť Masaryčky byl pro stavitele oříškem. Skládá se ze tří tisíc unikátních modulů Blesk
