21°C
Blesk: Přestěhování hlavního nádraží je prý epochálním činem, srovnatelným s bouráním hradeb Brna. Souhlasíte?
M. S.: „Ano, dá se srovnat se zbořením hradeb. Současná stanice je velkou bariérou přímo v centru, jakousi novodobou hradbou. A tak, jak se kdysi po zboření hradeb Brno nadechlo, tak se zase nadechne, když se postaví nádraží u řeky.“
Blesk: Vy sám jste ale byl původně zastáncem nádraží v centru. Co změnilo váš názor?
M. S.: „V roce 2015 jsem se s architektem Rullerem zúčastnil urbanistické soutěže na nádraží pod Petrovem. Při práci jsem si uvědomil, jak je tato varianta komplikovaná a kolik nese potíží. A po podrobném prostudování studie proveditelnosti jsem se k variantě Řeka přiklonil úplně. Je pro Brno jednoznačně lepší. Stávající nádraží nestačí. Dvacet let je za hranicí kapacity. Není nafukovací, další vlaky se do něj prostě už nevejdou.“
Blesk: Proč je nádraží u řeky lepší?
M. S.: „Postaví se o deset let dříve. Bez mnohaletých vlakových výluk. Bude až o 35 miliard korun levnější. A hlavně umožní postavit novou moderní čtvrť, která bude i ekologičtější. Bez prachu, hluku a kolejišť u historického jádra.
Blesk: Jak vnímáte nekonečné brněnské hádky o poloze stanice? Nejsou už jen stále více směšným předmětem letitých politických handlů?
M. S.: „Brno uvažuje o přesunu nádraží k řece už 94 let. V historii do toho vždycky něco vpadlo. Velká hospodářská krize, světová válka, poválečná obnova, osmašedesátý rok… Teprve v posledních patnácti letech se otázka nádraží stala, bohužel, politickým, ale ne odborným tématem. Rozhodují emoce a politické zájmy, namísto zájmů města Brna. Projevuje se to v současné vyhraněné debatě o tom, jaké stanovisko by mělo Brno zaujmout k poloze nádraží.“
Blesk: Brno bohatne a bobtná. Vedení města má vizi, podle které chystá Brno pro půl milionu lidí. Mohlo by tomu odstěhování nádraží k řece pomoci?
M. S.: „Určitě! Jižní centrum, tedy volné plochy určené k výstavbě a přímo vedle historického jádra, nám spousta měst závidí. Je to takové naše brněnské stříbro. Výborné místo pro novou čtvrť s byty, obchody, kancelářemi, kulturními a občanskými stavbami. Hned vedle historického centra, s výhledem na Petrov, u řeky Svratky, s možností spojit nábřeží řeky s pásem parků na Kolišti! A pokud postavíme nádraží u řeky, tak i s nejmodernějším nádražím v Česku a střední Evropě!“
Kdo je Michal Sedláček?
Michal Sedláček (55) je hlavním městským architektem Brna dva roky. Absolvent VUT, který sametovou revoluci prožil jako rozhlasový novinář, žil a pracoval od roku 1990 v zahraničí, zejména v Rusku, Číně, Izraeli a USA. Podílel se například na koncertní hale Walta Disneyho a divadle Redcat v Los Angeles, Aréně Praha v Holešovicích, Muzeu tolerance v Jeruzalémě, Lou Ruvo centru pro zdraví mozku v Las Vegas či administrativních budovách na Manhattanu a v Los Angeles.
Od roku 2007 vedl losangeleskou pobočku společnosti Aedas, páté největší architektonické firmy na světě. Mezi zásadní projekty patřily stadion pro NFL v LA, multifunkční stadion v Kataru Doha Sports City nebo mrakodrapy v KunMingu v Číně. Je ženatý, má tři děti, manželka je Francouzka. Rád by se naučil hrát na klavír.
VIDEO: Brno stále neví, kde bude mít nádraží.
achjo...
