Putování letním Českem: Rázovitá krása Zlínska!

Baťův mrakodrap a kancelář ve výtahu

Původní správní budově Baťových závodů se přezdívá »zlínský mrakodrap«. Dnes je její výška sice stále úctyhodná (měří 77,5 metru a má 17 pater), ale ve srovnání se současnými kancelářskými budovami ta zlínská zaostává, i když se kdysi pyšnila druhým místem mezi evropskými výškovými necírkevními stavbami. V čem ale většinu z těch dnešních hravě strčí do kapsy, je elegance a umělecký výraz. Cihlová fasáda členěná průběžnými vzhůru ubíhajícími sloupy betonového skeletu působí i po mnoha letech velkolepě. Největší raritou budovy je ředitelská kancelář ve výtahu. Tato pojízdná místnost o rozměrech pět krát pět metrů byla vybavená klimatizací, tekoucí teplou i studenou vodou a telefonní ústřednou. Často se tvrdí, že výtah měl sloužit k rychlým přepadovým kontrolám zaměstnanců, pravda je však taková, že měl spíše usnadnit porady s vedoucími na jednotlivých patrech. Sám Baťa si jí ale vzhledem k datu dokončení kanceláře na podzim roku 1939 neužil.

Křídla nad Zlínem

Tomáš Baťa byl velkým milovníkem letectví a tento dopravní prostředek také s oblibou využíval ke svým služebním cestám. Let do Curychu 12. července 1932 se mu však stal osudným a po pouhých sedmi minutách jeho pilot v mlze ztratil orientaci a letadlo se zřítilo k zemi. Vy se ale bát nemusíte, a bude-li hezké počasí, můžete vyrazit na letiště v Kunovicích u Zlína, kde nabízejí vyhlídkové lety třeba v letadle zdejší výroby Let L-200 Morava. U letiště také najdete muzeum vyřazené letecké techniky. Můžete dokonce sami usednout do kokpitu některých z nich. Kromě vysloužilých L 410 z nedaleké továrny zde najdete vrtulníkovou techniku i staré proudové stíhačky, například sovětský MiG-19, kterým byla od roku 1958 vyzbrojena i Československá lidová armáda. 

Moravský bič na usazeninu

Luhačovice jsou největší moravské lázně, kde se podařilo dokonale skloubit divokou přírodu s osobitou lázeňskou architekturou vycházející z místních tradic. Hustě zalesněné kopce rámují úzké, sevřené údolí přetvořené do rozsáhlého volného parku, kde vyvěrají jedny z nejvýznamnějších evropských léčivých pramenů. V roce 1669 byl proveden první chemický rozbor a popsány úspěšné výsledky léčení v knize s podivným názvem »Moravský bič na usazeninu«. Tím bičem měla být samozřejmě léčivá voda, která odstraňovala usazeniny z trávicích orgánů. Později byla luhačovická voda označena za třikrát silnější než tehdy nejuznávanější minerální voda Selters. To už začalo pacienty z rakouské monarchie opravdu zajímat a majitel panství Vincent Serényi zde na konci 18. století začal stavět první léčebná a ubytovací zařízení.

Žítkovské bohyně

Nejrázovitější oblastí Bílých Karpat jsou Kopanice, tvořené obcemi s roztroušenými chalupami po kopcích – Žítkovou, Vyškovcem, Vápenicemi, Lopeníkem a centrálním Starým Hrozenkovem. Kopanice byly pro svoji polohu v horách nejvíce odříznuté od světa a život tam byl vždycky tvrdý a obtížný. Snad díky tomu a díky hlubokému pochopení přírody tu odedávna žily ženy obdařené výjimečnými schopnostmi, které uměly nahlédnout do dějů minulých i budoucích. Vyznaly se v bylinách a léčitelství, pomáhaly a poskytovaly rady, dovedly též přičarovat lásku a rozpoznat, kdo škodí. Říkalo se jim žítkovské bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci.

Keltský telegraf

K dominantám Bílých Karpat patří zámek Nový Světlov na kopci nad Bojkovicemi. Dříve to byl hrad, který chránil Moravu před nesčetnými nájezdy z Uher. Právě z jeho funkce byl odvozen název – když se blížilo nebezpečí, zapálili na světlovské věži velký oheň, který byl vidět v širokém okolí. Tak se varování dostalo na hrad Buchlov a dál do vnitrozemí. Je až symbolické, že novodobá tradice Keltských telegrafů, kdy se v období jarní rovnodennosti předávají ohňové signály napříč celou republikou, vznikla právě díky aktivitě Bojkovjanů. Keltský telegraf tradičně startuje prvním ohněm na nejvyšším vrcholu Bílých Karpat Velké Javořině.

Připraveno ve spolupráci s agenturou CzechTourism a seriálem Lovci zážitků. Více ZDE