Šestačtyřicetiletá, evidentně nestabilizovaná, psychicky labilní a leckdy až nesvéprávná Iveta žádnou šanci nepromarnila. Už od počátku muselo být jasné, že ji neustojí. Metaforicky řečeno, je to stejné, jako od slepé a zchromlé klisny očekávat, že zvládne Taxisův příkop a mezi prvními doběhne ve Velké pardubické do cíle. Těžko se na ni zlobit, že zklamala. Vinu nese blbec, který ji na start postavil.

Onu klisnu dají na závodní dráhu pouze lidé, kteří chtějí divákům na tribunách poskytnout show budící všelijaké emoce. Na výběr je lítost, soucit, škodolibost, rozčilení, agrese... Naštěstí v dostihovém světě se nic takového neděje. V showbyznysu ano. Koně se šetří, lidé nikoli. Něco takového se stalo i Ivetě Bartošové a rozhodně to nebylo poprvé. Lidí, kteří se vedle ní na chvíli mediálně zviditelnili, možná i nějakou korunu vydělali, byla řada.

Never ending story

Pakt s Ivetou Bartošovou vždycky skončil špatně. Trapným fiaskem. A na začátku pokaždé byla údajně nezištná, euforií prodchnutá touha Ivetě pomoct navrátit se na scénu - dát si znovu pomyslnou Velkou pardubickou. Tyhle pokusy bohužel jsou jak přes kopírák, vždy provázené ujištěními: Ona je skvělá, dře, maká na sobě. Za minulostí udělala tlustou čáru, věří v budoucnost, připravuje singl…

Nutno říci, že Iveta Bartošová na začátku každé šance hubne. Stává se krásnou v nějakém revolučním kosmetickém salonu, jenž naivně věří, že si na ní udělá reklamu. A vždy se najde stylista, který ji v rámci své kreativity oblékne. Udělá image. Záhy nastane útlum provázený řadou Ivetiných excesů, výpadků z role. Iluze se rozplynou, kdekdo je rozčarovaný a na scéně zůstává zdevastovaná, dalším pokusem o comeback více semletá Iveta.

Špatný kalkul

Poslední kolečko patří poměru Bartošové s televizním kanálem Pětka. I tahle TV ji jistě chtěla pomoct s tím, že Iveta přitáhne pozornost diváků. Ať už v dobrém či špatném smyslu. Buď překvapí a vstane z hrobu odepsaných, anebo bude soustem pro ty, co trapasy baví a na hřbitovech proher si staví pomníky svého sebevědomí.

Jenže průměrného diváka vzrušují nečekané skandály, nikoli stokrát opakované, s jistotou předpokládané excesy. Iveta odstřelená psychofarmaky či alkoholem. Iveta, jež nedá souvislou větu dohromady. Anebo dneska dá a bude relativně ve formě? Tahle licitace už nikoho nedráždí kromě moderátora J A. Duchoslava, jehož talk show je na Bartošové postavená.

Nudu nezředí ani teorie osvíceného manažera, hudebníka a textaře Vladimíra Kočandrle, který se svého času pokusil o fúzi duchovna s showbyznysem a skončil u Bartošové, o níž tvrdí: „Iveta je mimořádně emotivní. O to je to celé zajímavější a napínavější. Kdyby neměla takové výkyvy, tak by neměla tu špičku. My to vítáme, všechno je hra…“ Bohužel o tenhle poker není zájem, jaký se předpokládal.

Čas prozření?

TV Pětka dýchavičně zjišťuje, že prvoplánová, na primitivních emocích a potřebách davu postavená strategie vždy nefunguje a potřeby zábavy chtivého diváka nelze podcenit. Pokud to management Pětky myslel s Lucernou vážně (myslel to vůbec vážně), tak zřejmě zjistil, že jeho megalomanský, vývojem Ivetina stavu trapně nepoučený úmysl dostává v předpokládané návštěvnosti (zřejmě i TV sledovanosti) trhliny. To, že to jinak vidí Iveta, lidé, kteří by koncertem v Lucerně dostali lukrativní kšeft, nerozhoduje. Shodněme se na tom, že bude jen dobře, pokud tahle akce neproběhne. A Iveta se stane zhrzenou obětí další hry. V téhle roli se jí ostatně líbí a znovu jí s nadšením přijme. Kolik lidí, ať už zoufalých příživníků či podivných mecenášů ji Bartošové zase nabídne, těžko říci. Doufejme, že jich příliš nebude. Už kvůli ní samotné.