Formálně jste už v důchodu. Jak to prožíváte?

Já si to nijak neberu – jako správný »důchodec« jsem se zatím nezastavil. (smích) A jestli mi vitalita vydrží jako dosud, tak při mých plánech odhaduji, že uplyne ještě deset až patnáct let, než půjdu do opravdové penze.

Využíváte nějaké důchodcovské výhody? Třeba důchodcovskou tramvajenku?

To mě ještě ani nenapadlo. Já se zatím prostě jako důchodce vůbec necítím. Pořád mám pocit, že jsem před třemi lety vyšel z lavic FAMU! To není možné, že mi už bylo šedesát… Kde to všechno je?!

Na svůj věk vypadáte velmi dobře. Co pro to děláte?

Nic. Jen jsem zhubl asi o tři kila a mám pořád dobrou náladu. Já ráno vstávám a vždycky se hned usmívám. Když svítí sluníčko, těším se na krásný den! Když prší, vzpomenu si na to, že porostou houby. Přímo na naší zahradě rostou krásné špičky. A déšť všechno krásně omyje, tak proč ne. O Vánocích jsem byl v Moskvě a koupil jsem si tam prosluněný obraz Letní ráno. Takový ten krásně realistický, kde je všechno vidět. Už mi visí na zdi. Když lije, otočím se od okna k němu. Koukám na něj a mám, nehledě na počasí, v pokoji hezké léto.

A v kolik vstanete? V devět?

Kdepak, já jsem ranní ptáče! Obvykle se vzbudím o půl čtvrté a hned se vydám do zahrady. Tam je vám tak nádherně! Za ranního šírání je to tam nejkrásnější - a všechno je svěží. Když neprší, vezmu si tam knížky, papíry a psací potřeby, studuji tam a píšu. Do deseti hodin ráno udělám nejvíc práce.

Takže tam vznikaly i Čertoviny… Prý jste se do nich pustil, protože zklamaly vánoční pohádky v České televizi.

Tak trochu ano. Hlavně loňská Slíbená pricezna mi vyrazila dech. Co si má člověk myslet o pohádce, ve které královna prohlásí jako první větu: "Koruna je těžká jako kráva." Zlatovláska tam vypadala jako balkánská teroristka a ostatní princezny jako prostitutky z E55. Já si myslím, že pohádka má ctít věky prověřená pravidla, má být noblesní a elegantní. Ale ať si to točí, jak chtějí - já touhle cestou určitě nepůjdu.

Ani oslavovaný Anděl Páně se vám nelíbí?

Dvojku jsem ještě neviděl. Ale už v tom prvním díle byly divné věci. Můžu to říct, já jsem chodil na náboženství, dělal ministranta, studoval jsem církevní dějiny – třeba i proto, abych se mohl s církevníky hádat. Nechápu, jak tam Jirka Strach, režisér, který je věřící katolík, mohl nechat třeba scénu, kde si malý Ježíšek hraje v nebi s malým Jidáškem! Jidáš byl přece normální člověk – co by dělal v nebi? Nebo jak může oddávat čert v kostele? To jsou nesmysly, které jsou v tomto žánru za čárou. Jsem přesvědčen, že do pohádky nepatří.

Ve vašich Čertovinách takové problémy nenastanou?

To určitě ne, v Čertovinách budou typicky čeští čertí moulové. V duchu klasických českých pohádek. S Markem Kališem – mým dlouholetým spolupracovníkem, spoluautorem a pomocným režisérem – jsme napsali pohádku, která by měla být tak trochu jako někdejší Princezna ze mlejna. Říkám tomu, že to bude »omalovánková« pohádka – tedy s jednoduchým laskavým příběhem z jihočeského venkova, kde bude hrát velkou roli krása krajiny, lidové kroje, hudba a radost ze života.

Jak vlastně ve dvou spolupracujete?

Píšeme to opravdu spolu. Marek Kališ je pro mě moc důležitý. Už proto, že je o dvacet let mladší než já. Já přece jen trochu tíhnu k doslovnosti, občas chci divákovi až moc umést cestičku. To Marek preferuje modernější přístup, má radši modernější střih. A diváci to tak oceňují. Důležité také je, že Marek má rodinu – co napíšeme, to přečte manželce nebo dětem a vyzkouší, jak reagují. To je důležitá zpětná vazba. Za těch pětadvacet let, co spolupracujeme, se z něj stal skvělý dramaturg.

Hádáte se někdy?

Ne, nikdy jsme se nehádali. A to jsme spolu možná častěji než Marek s rodinou.

Nepodezírá vás Markova manželka, že jste spolu až příliš dobrými přáteli?

Ona samozřejmě ví, že jsem gay. Jenže Marek je heterosexuální a mezi námi nikdy nešlo o víc než pracovní vztahy. To máte, jako kdyby vás měla manželka podezírat, že spíte s každou ženou, která se kolem vás mihne! To je blbost, ne? Mně se dokonce nelíbí, když řeknete, že je to můj přítel. Znáte tu současnou vztahovou stupnici: známý, kamarád, přítel, milenec, manžel a po  rozvodu »ten debil«? Přítel je v současné době brán už jako někdo, s kým máte techtle mechtle. Nebo i spíte. Ale to opravdu není náš případ. Já jsem spíš rodinný přítel, dokonce jsem kmotrem Markova staršího syna.

Koho v té vaší pohádce uvidíme?

Jednoho z čertích hrdinů hraje Dominick Benedikt Hájek. Kdo to je? Mladý herec, který kromě muzikálů hrál už také v naší Čertově nevěstě. Od té doby se hodně naučil, a když mu narostl knírek, je to čertisko jako vyšité. Jeho parťáka, druhého popleteného pekelníka, ztělesňuje Jakub Prachař. Ale osobně se těším i na čertího šéfa Lucifera, kterého ztělesní Karel Dobrý. Hlavní ženskou roli hraje Sára Sandeva, která byla vílou v mých Strašidlech. Jejím nápadníkem ve filmu je Richard Müller (který ovšem nemá nic společného se svým slovenským jmenovcem) a tvoří se Sárou moc hezký pár. A výraznou roli tam má i současná mladá hvězda David Gránský.

Když pracujete od čtyř od rána, to musíte být večer dost unavený, ne?

Film, který začíná v televizi ve dvacet dvacet, už nevidím, protože už spím. Když ho chci zhlédnout, nastavím nahrávání a ráno ve čtyři si ho pustím. Večer jsem mrtvý!

Mládí Zdeňka Trošky:

Video
délka: 00:49
1080p 720p 480p 360p 240p

Mládí Zdeňka Trošky Petr Macek, Petr Soukup

Fotogalerie
22 fotografií