9°C
Jak jste prožívala přímý přenos předávání Slavíků?
„Byl to úžasný pocit. České publikum je skvělé. Byla jsem šťastná a dojatá. Navíc, když mi přišla Lucie Bílá dát svého Slavíka! Znám ale tu radost už z prvních letošních koncertů v Praze a Ostravě. Vůbec jsem takové přijetí neočekávala. Vřelé a milé.“
Nepřijedete koncertovat častěji?
„Je pravda, že začala jednání o velkém koncertu, ale zatím není nic domluveno. Bylo by nyní předčasné o tom mluvit.“
V poslední době jste si moc nevydechla, máte za sebou kus práce. Jak jste se na vystoupení připravovala?
„Jsem vděčná za to, že mám doma malé studio, takže v něm můžu trávit čas kdykoli. Před podzimními koncerty jsem se intenzivně připravovala dvě až tři hodiny denně. Dělám hlasová cvičení, která mě naučil fenomenální hlasový pedagog František Tugendlieb. Hodně sázím na zodpovědnou přípravu. A velkou podporu mám ve svém týmu, na který se mohu kdykoli spolehnout.“
Je těžší zpívat vsedě než vestoje?
„Musela jsem se naučit jinak dýchat, protože mám v důsledku poranění oslabenou bránici. Po nehodě jsem ale absolvovala více než sto padesát koncertů, takže jsem se s tím snad nějak vypořádala.“
Nechala jste si ušít nové šaty na koncerty?
„Ano, pro návrh kostýmů jsem oslovila známého slovenského návrháře Fera Mikloška. Jeho tvorba se mi velmi líbí, je nápaditá a originální. Vsadili jsme na elegantní styl.“
Vyšla vaše první oficiální autobiografie s názvem Úlomky vzpomínek. Proč právě takový název? A co vás k jejímu napsání přimělo?
„Celá kniha stojí především na mých osobních vzpomínkách, jak jsem jednotlivé události viděla a jak si je pamatuji. Úlomky vzpomínek je název mé písničky a řekla bych, že se i k této biografii pěkně hodí. Největší motivací pro mě bylo potěšit fanoušky, podělit se s nimi o své myšlenky, pocity a postoje.“
Takže jde o skutečnosti, které ještě nikdy nezazněly?
„Měla jsem mnoho zážitků, hudebních i osobních, které nebyly nikdy publikovány, a také fotky a materiály, které jsem zatím nevyužila. To bylo hlavním důvodem, proč jsem se rozhodla vydat své vzpomínky knižně.“
V té knize odhalujete dost i ze svého soukromí, což jste nikdy nedělala. Proč?
„Chtěla jsem, aby to bylo poutavé vyprávění, ale především jsem dbala na to, aby zůstalo autentické. Tím textem jsem intenzivně žila více než rok. Vycházela jsem ze svých zápisků, aby některé události nezapadly prachem a dodržela se časová posloupnost. Věděla jsem celkem přesně, jak by měla kniha vypadat, a při popisování životních peripetií jsem se snažila být opravdu upřímná.“
Říká se, že člověk nejvíc lituje toho, co neudělal. Máte něco takového, co jste neudělala a mrzí vás to?
„Na všechno se dívám z té lepší strany, snažím se být pozitivní. Nemá smysl něčeho litovat, jen z toho člověka bolí hlava.“
S kterými kolegy se vám spolupracuje nejlépe a proč?
„U Mekyho Žbirky mám ráda jeho humor. Vážím si ho pro jeho muzikálnost a obrovskou profesionalitu. Máme to tak, že když společně zpíváme, naše hlasy dobře ladí, funguje to téměř samo. Janko Lehotský, kapelník skupiny Modus, mě objevil a složil mi hodně písniček, takže mu vděčím za mnohé. Básník a textař Kamil Peteraj je pro mě velmi blízký člověk. Napsal mi překrásné texty, vlastně otextoval všech mých devět sólových alb. Spojuje nás dlouholeté přátelství.“
Jak se vám líbí váš hit Vyznanie v podání jiných interpretů?
„Tak to chodí i ve světě, že někdo přezpívá skladbu jiného umělce. Nikdy jsem takovou potřebu neměla a těší mě, že naprostá většina mého repertoáru je původní tvorba. Celkem jsem nazpívala dvě stě třicet pět písniček a z toho jsou jen dvě převzaté, které jsem nahrála v začátcích kariéry. Tvořit vlastní hudbu mě naplňuje nepopsatelně víc.“
Propadla jste Facebooku a internetu vůbec?
„Možnost informovat fanoušky o svém hudebním životě prostřednictvím Facebooku a mých webstránek je pro mě skvělá věc. Například v poslední době mě na sociální síti velmi potěšily mimořádně krásné reakce fanoušků na mou novou knížku.“
Co vám ještě dělá radost?
„Úplně obyčejné věci. Ráda poslouchám hudbu, čtu a trávím čas se svými psíčky, bišonky. Jsou to dvojčata a jmenují se Láska a Lucky.“
Jaká hudba vás povznáší?
„Mám ráda Janis Joplin a Sarah Brightman. Hodí se takříkajíc do každého počasí.“
Odvážíte si z Prahy něco na památku?
„Kromě nádherných pocitů vlastně nic. Vůbec jsme s mým týmem neměli čas vyrazit do města. V Praze na nás čekala spousta příjemných akcí včetně autogramiády. Bylo to hodně časově náročné.“
Co byste si přála do nového roku?
„Zdraví a hlavně dostatek sil. Abychom všichni byli šťastní v osobním životě. Všem přeju lásku a zdraví.“
