14°C
Moc děkuji, že jste se s námi sešla.
„Já vám ale žádný rozhovor neposkytnu. Nechci se s nikým bavit, jednou jsem i přemýšlela, jestli mě sem přijede někdo hledat, ale nikdy by mě nenapadlo, že se to opravdu stane.“
Proč vás to tak děsí? Měla jste velmi výjimečnou sestru.
„Ona byla slavná, já nejsem. Lidé tady vůbec netuší, kdo byla moje sestra. Navíc držíme s rodinou smutek, to tak prostě je, celý rok truchlíme. Na Ivetu vzpomínáme pořád…“ (nastává ticho)
Brugg je klidné a hezké městečko, jak se vám tady žije?
„Je to velké jako Frenštát, nemohla bych žít ve velkém městě. Je to tu taková komunita.“
Místní o vás mluví hezky jako o Ivance.
„Tak jasně, známe se tu… Žiju a pracuju tady od léta 1997 a vdala jsem se na konci roku 1999. To je hodně let.“
Všimla jsem si, že ztrácíte češtinu. Máte už německý přízvuk.
„Česky mluvím jen s maminkou a rodinou samozřejmě. Voláme si často, ale jinak... Žiju prostě tady. Možná vám to tak připadá, já si spíš myslím, že je to moravština. Ale ano, občas si nemohu vzpomenout na nějaké slovo, to je pravda.“
Co vaše maminka?
„Snažím se tam jezdit, ale raději, když to jde, se s ní sejdu v Praze, protože to mám blíž. Do Prahy to ujedu za šest hodin, na Moravu jsou to další tři. Teď jsme přijali pozvání na ten koncert v Praze (Královny popu – pozn. redakce), to bylo pěkné…“
Jste v kontaktu se synovcem Arturem?
„Ano, je to šikovný kluk.“
Zprávy: Jak žije sestra Ivety Bartošové? A brutální útok v metru! redakce Blesk.cz
Kde vlastně pracujete?
„To vám neřeknu...“
Zjistila jsem, že v kavárně Fridolin už dlouho nejste.
„V kavárně jsem čtyři roky pracovala. Bylo to skvělé místo. Dělali jsme tam i obědy a pekli jsme si vlastní dobroty ke kávě.“
Jedna slovenská servírka nám říkala, že jste pracovala také v pečovatelském domě. Ale tam už také nejste.
„To je také pravda. Vy jste si o mně zjistili hodně věcí za tu chvíli, co tu jste!“ (smích)
No, a vaše sousedka říkala, že nepracujete. Ani vy, ani váš manžel.
„To, že bych už nepracovala, je nesmysl. Zřejmě jste si špatně rozuměly. Mám zaměstnání, ale neřeknu jaké, nezlobte se.“
Vdovec po Ivetě Josef Rychtář tvrdil, že pracujete na benzince.
(Ivana se místo odpovědi směje a kroutí nevěřícně hlavou)
Vy jste ale přece zpívala jako Iveta?
„To už je dávno. Nedělala jsem kariéru zpěvačky. Kdyby ano, tak přijmu i fakt, že jsem slavná, a klidně bych vám dala rozhovor. Ale takhle nejsem nikdo. Obyčejná ženská, co žije obyčejný život v malém městě.“
Jste Ivetě hodně podobná.
„Tak jsme dvojčata... Ale nemyslím si, že ta podoba by byla tak výrazná. Možná kdybych se odbarvila na blond. Ale máme stejná gesta a grimasy, to ano... Můžu se vás také na něco zeptat – kde jste na mě sehnali číslo?“
Vždyť víte, že Blesku nic neunikne...
„No, jestli mě prozradili sousedé, já jim dám! To bude drahé...“ (smích)
