Co vám tato reklama dala?

„Protože stále natáčíme nové spoty, je to především z finančního hlediska velice příjemné. Navíc díky tomu dostávám další nabídky, například na moderování.“

Chtějí, abyste moderoval v roli bankéře?

„Ano, ale podle smlouvy nesmím tuto postavu spojenou s danou bankou jinde prezentovat. Moderování vánočního večírku u klasické banky schválili. Líbilo se jim, že vystoupím u konkurence.“

Máte ve smlouvě i podmínku, že nesmíte zhubnout?

„To ne. Hned po prvním natáčení všichni pochopili, že rád jím, tak se toho nikdo nebojí.“

Řekl bych, že si vás diváci oblíbili více než Tomáše Měcháčka, který v reklamě hraje toho hodného…

„To je pravda. Na jedné akci jsme vystupovali společně a po představení mě diváci plácali po ramenou, že mě mají radši. Ten nenasytný bankéř je zřejmě vtipnější.“

Jak jste se k této roli dostal?

„Přišel jsem na casting, kde bylo sto lidí a tam jsem se potkal s Tomášem Měcháčkem. Rozhodli jsme se, že před tvůrčí tým nastoupíme spolu jako hotová dvojice. Rolí jsme se zřejmě chopili natolik přesvědčivě, že nás vybrali.“

Kolik spotů se natáčí najednou?

„Většinou osm. Dva dny je zkoušíme, poté si to sehrajeme před kamerou, kde zjistíme, které vtipy fungují, a následně natáčíme na ostro.“

Děláte vše podle scénáře, nebo improvizujete?

„První reklamní spoty jsou podle daného scénáře, ale postupem času jsme dostali větší svobodu.“

Co jste vymyslel?

„Třeba taneček ve spotu, kde říkám, že Češi jezdí mnoho kilometrů pro levný benzin, ale nakonec si vezmou nejdražší půjčku. Na konci scénky jsem měl jenom nehybně stát, místo toho se ale při skandování pohupuji rytmicky v bocích. Hodně lidí mě za to chválí.“

Zlepšil se nyní váš životní standard?

„Zlepšil. Pomalu, ale jistě splácím dluhy. Kolik za reklamu dostávám, ale neřeknu.“ (smích)

Máte nějaké úspory?

„Moc ne, spíše rád utrácím. Většinou za jídlo a pití.“

Jak vypadá pařba Tomáše Jeřábka?

„Já mám skandinávský způsob pití. Nepiju často, ale když už, stojí to za to. Mám rád spontánní oslavy, někdo zavolá, jestli nepůjdu na jedno, a nakonec si dám deset panáků, tři piva, válím se po stole a provokuji lidi.“

Jak?

„Snažím se rafinovaně organizovat zábavu, lehce manipulovat s okolím, ovšem následky jsou namířeny proti mně. Pokud se kvůli mně něco rozbije, zaplatím to.“

Mluvil jste o dluzích. Na co jste si půjčil?

„Ano, 200 tisíc na auto, a než jsem si ho koupil, tak mi peníze došly.“

Jak to?

„Půl roku jsem se rozhodoval, který vůz si vyberu, během toho platil nájem, měl běžné výdaje a najednou jsem zjistil, že mám jenom polovinu z půjčených peněz. Pak jsem si půjčil ještě jednou.“

Máte hypotéku?

„Té se vyhýbám, je to závazek na desítky let.“

Chcete být tedy celý život v podnájmu?

„To úplně ne. Mně bude čtyřicet, do padesáti bych se chtěl rozhodnout, jestli si koupím barák, nebo byt.“

Plánujete rodinu?

„Žiji přes deset let s přítelkyní (41). Ona už má třiadvacetiletého syna z předchozího vztahu, se kterým jsme kamarádi. Se ženou bychom chtěli i vlastní dítě, ale zatím se to nedaří. Svatbu jsme také ještě neměli.“

Jak jste se potkali?

„V divadle. Ona dělá vážné pohybové divadlo, které mě nikdy moc nezajímalo, vždycky jsem tíhnul k legraci. A možná proto, že se protiklady přitahují, jsme našli zalíbení v sobě.“

Projevuje se ve vašem vztahu protiklad ještě v něčem?

„Je šetřivá. Ona hledá, kde je ten nejlevnější benzin, zato já natankuji, když zrovna potřebuji.“

Nevadí partnerce váš způsob pití?

„Neznám ženu, které by skandinávský způsob pití nevadil. Ale není to tak často, tak to toleruje. Ona, abstinentka, má zase jógu.“

Jak nejraději relaxujete?

„Pokud mám pět dní volno, tak si nejraději lehnu, koukám na televizi nebo si čtu a nic nedělám.“

Toleruje vaše přítelkyně i fanynky?

„Některé holky se chtějí se mnou fotit, ale já jsem monogamní blbec, takže má žena se nemusí bát, že by mě nějaká kráska od ní odloudila. Asi je to spojeno i s mou leností. Možná by bylo zajímavé si s nějakou adorantkou popovídat, ale nejspíš by se chtěla bavit jenom o reklamě, ve které mě viděla.“

A to vám vadí?

„Samozřejmě je fajn, když někdo přijde a pochválí mou práci. Horší by bylo, kdybych někde běhal navlečený v kondomu a lidi hulákali: Hele, to je ten ču..k.“

Většina diváků vás zná jako bankéře, vy jste ale herec. Kde vlastně vystupujete?

„Hraji v divadle Vosto5. Nyní v představení Pérák a Dechovka. Kromě toho dvakrát měsíčně děláme improvizační divadlo.“

To nemáte vůbec nic připraveno?

„Ne. Vlezeme na jeviště a nevíme, co budeme dělat.“

To může skončit pořádným trapasem...

„Vzpomínám si, jak jsme na Letní filmové škole v Uherském Hradišti zůstali na pódiu sami dva. Najednou mě něco napadlo, jenomže jsem musel odejít, a tak jsem spoluhráčovi řekl: Počkejte tady, já hned přijdu. On mě chytnul za ruku a se zoufalstvím v očích povídá: Ty už se nevrátíš, viď? Tím to úplně skončilo.“

Jak na tento nezdar reagovali diváci?

„Vůbec se nesmáli, koukali na podlahu, odcházeli, protože jim bylo trapně i za nás. Dokonce se několik herců zranilo. Jak jsme byli rozhození, přestávali jsme vnímat toho druhého, a když jsme si házeli kolečky z tříkolky, ten druhý to nechytil, dostal ránu do hlavy a z té mu tekla krev. Jiný si zase přiskřípnul prsty ve švédské bedně. Hrůza. Ale to se stalo naštěstí jen jednou, jinak se nám daří a diváci se často ptají, zda jsme to neměli připravené. Neměli.“

Mihl jste se i v titulcích filmu Jana Hřebejka Zakázané uvolnění. Co tam hrajete?

„Kamaráda hlavního hrdiny, ale neřeknu tam ani slovo. Jenom se pozvracím na slavnostní hostině.“

Opravdu krásná role... Jaký je váš herecký sen?

„Rád bych si zahrál v dobrém bijáku nějakého debila, psychopata nebo Švejka. A když ne Švejka, tak ve filmu o Jaroslavu Haškovi Jaroslava Haška. Jak říkají herečtí bardi: Tam je hodně masíčka kolem kosti. Myslím, že hodně chlastal, byl to slaboch, komunista a bigamista. Vzal si v Rusku Rusku, pak se vrátil, vzal si Češku, takový pankáč první republiky. To by byla hezká role.“

Zpověď masochisty

Herec exceloval také v představení Zpověď masochisty. „Je to o chlápkovi, který se rozhodl, že své masochistické sklony obětuje k tomu, že bude pro společnost pracovat zadarmo,“ vysvětluje hlavní myšlenku hry herec a pro lepší představu uvádí několik příkladů: „Nejdříve hledá uspokojení v erotických salonech, to ho ale příliš nebaví, pak zkouší pracovat v Kauflandu, kde ho terorizují nadřízení, ale končí to tím, že se účastní čínské reality show. Vyhraje ji, dostane se mezi elitu, všichni si myslí, jak se všemi vyběhl, ale on je nešťastný,“ říká Jeřábek.

Lyžoval a hrál závodně fotbal

Tomáš Jeřábek byl v mládí aktivní sportovec. Lyžoval, hrál házenou, a dokonce slavil úspěchy coby fotbalista. „Ve čtrnácti jsem přestal s fotbalem, protože jsem si zlomil nohu na lyžích a měl rok šrouby v kosti, takže jsem se k fotbalu nevrátil,“ říká Jeřábek. Nelituje toho. „Bylo mi šestnáct a už mě pak stejně více bavilo běhat místo míče za holkami a na pivo.“

Fotogalerie
1 fotografie