Rozpaky místo happy endu. Příběh romských paterčat končí tahanicí o dávky

Chvíli se zdálo, že právě příběh romských paterčat může být tím, na který Romové tak dlouho čekají: konečně ukážou bílým včetně mnohých politiků, že umějí žít stejně jako oni, když jim život nikdo nekazí údajným rasismem. Matka se tedy bude i díky státním asistentkám příkladně starat o děti, jejich otec si rychle najde práci a vybrané peníze neskončí v herních automatech, ale v dětech.

Matka paterčat prohrála soud: Rodina přišla o dávky a navíc musí platit desetitisíce

Teď je snu o takovém romském příběhu bohužel konec. I příběh paterčat a Kiňových totiž končí stejně jako spousta jiných podobných příběhů: otec stále zůstává bez práce a veřejná sbírka končí soudem o to, jak rodina vybrané peníze dostane. Alexandra Kiňová je totiž chtěla od Klubů dvojčat a vícerčat dostat tak, aby jí s nimi zůstaly i všechny sociální dávky.

Kvůli sporu se zmíněným klubem je ale nakonec dostala od pražského magistrátu jako dar. Její žalobu teď zamítl i odvolací soud. Dál proto platí, že matka šesti dětí ztratila nárok na sociální dávky, které pobírala předtím. Pro romskou menšinu to není nejlepší PR, které tak zoufale potřebuje. Dárci peněz samozřejmě nechtěli rodinu zbavit některých sociálních dávek, šlo o extra přilepšení. Jenže už záhy se ukázalo, že si rodina nejen peněz, ale ani státní asistence extra neváží.

Právnička rodiny Klára Samková, jež ví o osobním PR své, argumentuje i tím, že je teď matka paterčat smluvně vázána k tomu, aby darované peníze využila pouze ve prospěch svých dětí. „Z těchto peněz by nesměla platit svoje jídlo, jídlo otce dětí, jídlo nejstaršího syna, stejně jako všechny ostatní potřeby vztahující se k ostatním členům domácnosti,“ řekla.

Ano, i známá advokátka to pochopila celkem správně. Lidé rodině neposlali vlastní peníze, aby z nich žil i mladý otec rodiny nebo další příbuzní; poslali je jako pomoc paterčatům, i když to na rozdíl od pražského magistrátu udělali právně bezpodmínečně. Prostě to brali jako samozřejmost.

Navíc mladý otec má samozřejmě dávno pracovat a ne pořád zůstávat nezaměstnaný. To totiž v době téměř plné zaměstnanosti, kdy dovážíme i pracovní sílu, vyžaduje – řečeno politicky korektně – nemalé umění. Romové tak promarnili další dobrý příběh. Navíc takový, jaký se nebude hned tak opakovat. Paterčata, která neposílal do Indie ani Tomio Okamura, totiž mají šanci na vznik 1:48 milionům.