14°C
Každý 10. Čech je alergik, děti trpí astmatem. Expert: Může za to čistota i auta
Rozkvetlé louky a vonící stromy představují pro alergiky noční můru. Těch přitom mezi Čechy stále přibývá. V roce 2015 se léčil na alergii či astma v tuzemsku každý desátý, u dětí šlo dokonce o 30 procent. Nejčastěji trápila pacienty senná rýma. Podle tzv. hygienické hypotézy může za nárůst nemocí příliš sterilní prostředí. Organismus dětí není totiž díky čistotě „cvičen“ k ochraně před infekcemi, jak vysvětlil pro Blesk.cz odborník Petr Panzner. Vliv má i zvyšující se obliba aut.
V roce 2015 se léčilo v Česku u alergologů a imunologů celkem 1 021 412 pacientů, v číslech docházelo za posledních sedm let k vytrvalému růstu. Většinu dohnala do ordinace senná rýma, kterou trpělo přes 296 tisíc lidí. Statistiky ze své praxe potvrzuje i Petr Panzner, přednosta Ústavu imunologie a alergologie FN Plzeň.
„U nás jednoznačně a výrazně dominují alergie pylové – nejčastějšími alergeny jsou pyly trav a druhými nejčastějšími jsou pyly břízovitých stromů (olše, líska, bříza atd.),“ popsal pro Blesk.cz odborník.
Z celoročních inhalačních alergenů, které způsobují nejčastěji alergickou rýmu a průduškové astma, vadí lidem obvykle roztoči a zvířata. „Ostatní alergie (ne-inhalační, tedy na potraviny, hmyzí žihadla atd.) jsou oproti předešlým významně méně časté,“ dodal Panzner.
Zatímco zmiňovaná pylová alergie doznala v porovnání s rokem 2007 více jak statisícové zlepšení, například případu astmatu přibývá. V roce 2015 se s astmatem léčilo 291 769 pacientů, v roce 2007 jich bylo zhruba o 30 tisíc méně.
Roste i počet dětí s astmatem
Problémy netrápí pouze dospělé, ale i děti. Ve skupině do 17 let trpělo v roce 2011/2012 podle statistik Státního zdravotního ústavu alergií či astmatem 29,7 % mladých jedinců. Nejčastějším onemocněním byly pylová rýma (11,8 %), atopický ekzém (10,9 %) a astma (9,6 %).
Největší nárůst byl přitom v rozmezí let 1996 až 2006. Mezi lety 2006 a 2012 se čísla stabilizovala v důsledku mírného poklesu jedinců s pylovou rýmou a atopickým ekzémem. Počet astmatiků však nadále narůstá.
Vývoj onemocnění v populaci ovlivňuje celá řada faktorů. „Do jisté míry má vliv znečištěné prostředí. Bylo např. prokázáno, že ,čistější' znečištění vznikající spalováním ropných produktů (např. nárůst automobilů) je v tomto vlivu horší, než ,špinavější' znečištění vznikající spalováním uhlí,“ popsal Panzner.
Příliš čistoty škodí
Odborníci často hovoří i o dopadu životního stylu, tzv. hygienické hypotéze. „Hygienická hypotéza připisuje nárůst počtu alergií hlavně tomu, že v dětském věku nejsou lidé dostatečně exponováni ,normální' mikrobiální zátěži. Ta v minulosti přispívala k tomu, že imunitní systém byl ,vycvičen' k normálnímu fungování – tedy obraně organismu proti infekcím. A pokud tyto stimuly jsou v současnosti nedostatečné, imunitní systém pak častěji ,zlobí' a nefunguje správně – tedy např. způsobuje alergie,“ nastínil expert.
Upozornil nicméně, že v dnešní době je nárůst počtu alergiků i astmatiků daleko pomalejší, než tomu bylo před několika desetiletími. Maximální vrchol lze prý datovat do osmdesátých a devadesátých let a na počátek tisíciletí.
„Důvody jsem již zmiňoval. V letech před tím - šedesátá a sedmdesátá léta - docházelo k největším změnám životního stylu a prostředí ve smyslu zvyšování hygieny a čistoty životního prostředí (ve smyslu expozice mikrobům). Jistě ale tyto změny nelze považovat za negativní – v kontextu všech ostatních aspektů,“ uzavřel Panzner.
Témata:
Související
A né, už jsem se naučil smrkat.