Vězení pro dětské vrahy: Co povinná školní docházka? cupují návrh ministři
Návrh poslance Jeronýma Tejce (ČSSD), aby děti od 13 let mohly za nejzávažnější činy pykat ve vězení, zřejmě ve středu na vládě neprojde. Ministři Sobotkova kabinetu v připomínkovém řízení návrh rozcupovali. Změna podle nich není potřebná, navíc by byla v kolizi s povinnou školní docházkou.
Tejc bojoval za snížení trestní hranice mladistvých už dříve, ani tentokrát ale nejspíš neuspěje. Třebaže jeho stávající varianta počítá s vězněním dětí od 13 let jen v případě nejzávažnějších činů, jako je promyšlená vražda, ministři jeho návrh podrobili rozsáhlé kritice.
Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) například tvrdí, že represe k vyřešení problému nestačí, neboť zcela nepomáhají ani u mladistvých, kteří již trestně odpovědní jsou. „Ministerstvo obecně preferuje kroky preventivní a výchovné. Zejména u dětí mladších patnácti let by měl být především vysoký zájem na jejich výchově, nikoliv na jejich trestání,“ uvedla.
Novela by navíc podle ní byla v kolizi se školní docházkou, která je povinná po dobu devíti školních let. „Většina dětí tedy ukončuje povinnou školní docházku ve věku 15 let. Při snížení hranice trestní odpovědnosti pod 15 let není zřejmé, jak by v případě výkonu trestu odnětí svobody tyto osoby plnily povinnou školní docházku,“ podotkla.
Návrh jednoznačně odmítl i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), podle kterého není ke snížení hranice trestní odpovědnosti důvod. Počet protiprávních činů mládeže podle něj klesá: „V případě vražd spáchaných dětmi lze hovořit o excesech, které zákon nedokáže nikdy zcela vyloučit,“ prohlásil s tím, že vraždy spáchané dětmi pod 15 let jsou v zásadě ojedinělým činem. Od roku 2008 podle něj nepřekročil počet vražd spáchaných dětmi mladšími 15 let tři ročně, přičemž tento počet byl zjištěn jen dvakrát – v letech 2008 a 2013.
Pelikánův úřad také odmítá, že by dnešní děti byly oproti dřívějším generacím vyspělejší. Sociální vyspělost je podle něj i díky moderním nástrojům spíš nižší. I on se kloní k názoru, že samotná represe není řešením. „Pokud by odnětí svobody dětí trvalo dlouhou dobu, lze očekávat, že návrat těchto dětí do společnosti bude ztížen, a to s ohledem na změny v osobnosti, které dlouhodobé věznění vyvolává,“ upozornil ministr spravedlnosti, který vidí problém i v kolizi s povinnou školní docházkou.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zaujalo k návrhu neutrální stanovisko, s tím, že by se mělo navrhnout komplexní řešení na základě výzkumu. Ministerstvo vnitra zase volá po široké diskusi odborníků.
v Plzni to jde.