Ti, kteří zastávali tentýž post jako expremiér Mirek Topolánek (59), nevycházejí z jeho knihy Hlavně se neposrat zrovna dobře. Co o třech šéfech vlády – Jiřím Paroubkovi (63), Stanislavu Grossovi (†45) a Janu Fischerovi (65) – také napsal?
Zavrtat se do velkých zadků! Topolánek píše o Paroubkovi, Grossovi a Fischerovi
1.Grosstapo? Maliny nezralé!
- Znovu se mi změnil soupeř. To bylo tehdy asi to nejsložitější. Po introvertním, suchém Špidlovi, kterému jsem oponoval jako „dynamický, přímočarý a mladistvý“, přišel Gross s dětskou tváří, na kterého jsme museli vyrukovat s „profesorským přístupem, brýlemi a intelektuální převahou“.
- V kontextu toho, co se děje dnes, mi připadá období řádění „Grosstapa“ jako doba her a malin nezralých. Dnešní matrix aktivistické znovuprokuratury, bezpečnostních struktur Agrofertu a Šlachtova ÚOOZ nás vrací hodně zpět.
- Gross nicméně nastartoval praxi zneužívání represivních složek proti opozici a nepohodlným lidem. Vytvořil na to několik speciálních týmů. Jeden z nich se například zabýval bráněním legálnímu vydání šlechtického majetku. Byl moc mladý, ambiciózní, neunesl moc a nebyl na odpovědnost vůbec připraven. Jeho konec je fakt smutný.
2.Nepříčetný „pan Paroubek“
- Nástupem Paroubka jsme byli na krátký čas zaskočeni a souboje jsem prohrával. Proti jeho agresivitě, hrubým osobním útokům a neskutečným lžím jsme postavili „alfa samce s dokonalou vizáží, lehce ironickým a klidným projevem a ostentativní ignorancí všeho, co JP prezentoval“. Oslovením „pane Paroubku“ jsem ho vytáčel k nepříčetnosti. A pak se jednou v debatě postavil na bedničku a bylo vymalováno. Berte to jako nadsázku. Za přípravu ale děkuji Markovi Dalíkovi.
- Jiří Paroubek obohatil naši zahraničněpolitickou doktrínu o nový pojem – politika mnoha azimutů. Pro méně chápavé nabízím překlad – zavrtat se do všech velkých zadků, hlavně východním směrem. Netušil jsem tehdy, že Miloš Zeman tuto doktrínu začne realizovat.
- Pro Jiřího Paroubka byla každá naše dohoda závazná pouze, dokud pro něj byla výhodná. Naše hodnotové světy se míjely v čase i prostoru. Byl jsem zvyklý, že podání ruky je víc než zákon!
- Paroubek byl nepoučitelný. Po svržení vlády bez důvodu přes naši jasnou dohodu nepodpořil ústavní změnu a tím udělal svou druhou fatální chybu. Ztratil soupeře, ztratil téma, ztratil tvář a nakonec i funkce. Nevím, čeho se bál. Asi sebe.
3.„Želé“ Fischer
- Jak jsem se vlastně dopustil té obrovské chyby, za kterou pokládám návrh Jana „Želé“ Fischera za překlenovacího premiéra „letní“ nebo „úřednické“ nebo jak ji nazval Václav Klaus, „náměstkovské“ vlády? Byl jsem pod strašným tlakem jako předseda Evropské rady, premiér vlády v demisi a předseda ODS, řešil jsem paralelně zdravotní a soukromé problémy. To mě ale neomlouvá!
- Nenosím si křivdu s sebou a jsem člověk, který odpustil všem. Fischerovi nikdy. Nikdo mě nikdy tak nepoškodil, neponížil a nepodrazil jako on. On to ví. Já také. Jediný, kdo by ho mohl překonat, je Andrej...
Zřejmě jsi to špatně přečetl (a). Napsal jsem, že ods pohnojla, co mohla. Myslel jsem, že víš, že všechny, opakuji VŠECHNY, politické strany kradou a podvadějí. A ač jsou u moci levičácké strany, tak je soudruhů z čssd stíháno víc. Ale nikdy se tě ty pravicové strany nepokoušely tak sešněrovat, podrobit a totálně zrušit tvé právo na soukromí. Nebo snad máš pocit, že je normální, aby ti kdejakej úředník z národního výboru vlezl do domu a kontroloval obsah kotelny. Pokuta 100t. za dopravní přestupek, který prosazuje zkrachovalý úchyl, ti pak opravdu už může připadat jen jako detail.