21°C
Rodilý Pražan Jakub Olbert se už 13 let stará o výzdobu vánočních trhů v centru města. Ke své práci se přitom dostal díky náhodě i „nešťastným“ okolnostem. „Úplně původně jsem po povinné vojenské službě ve státní opeře dělal kulisáka. Poté pro mne otec našel místo ve skladu firmy umělých květin,“ vzpomíná na své začátky. Když firma zkrachovala, se dvěma kolegy založil v roce 1996 společnost, která se zabývá výzdobou a dekoracemi.
Vánoce, Vánoce přicházejí
Ke zdobení vánočních trhů se Jakub dopracoval až po devíti letech činnosti, v roce 2005. Jak se k tomu vlastně dostal? „Pomohly nám dvě věci. Za prvé neštěstí spadlého stromu v roce 2003, kdy na jeho následky bohužel ochrnul anglický turista,“ nezastírá Jakub hlavní důvod, díky kterému se otevřel prostor pro jiné firmy, které usilovaly o výzdobu staroměstských trhů. Ta jeho mezi ostatními vzešla z „boje“ vítězně.
Jako druhý důvod vnímá seznámení se se společnosti TAIKO, která již od roku 2004 vánoční nebo velikonoční trhy pořádá. „Od prvního roku spolupráce jsme se shodli na tom, že budeme dělat vánoční trhy jinak, než bylo doposud zvyklé.“
Za každými Vánoci se skrývá příběh
Od roku 2005 se tak Jakub výraznou měrou podílí na celkovém designu nejen vánočních trhů v centru města, ale i na výsledné podobě zdobení vánočních stromů. „První stromy, které jsme dělali, byly pro mne nezapomenutelné. Dělali jsme to poprvé, měl jsem strach, jaké to bude. Co když se nerozsvítí?“ přibližuje letité obavy z toho, že jeho selhání popatří nejen přihlížející tisícihlavý dav, ale de facto i celý svět.
Příprava vánočního stromu pro Staroměstské náměstí není nijak jednoduchá. V podstatě začíná už s koncem předešlých Vánoc. „V průběhu let jsme došli k tomu, že trhy i výzdoba stromu, by měly být s něčím spjaté, ať už je to edukace nebo pocta něčemu charakteristickému. Dnes to probíhá tak, že vymyslíme nějaký příběh, na který potom navazujeme samotnou dekorací vánočních trhů,“ vysvětluje. V uplynulých letech to například byly historické nebo bájné postavy, tradiční český perník či motivy Josefa Lady. Letos je to pohádka Tři oříšky pro Popelku.
Takto probíhalo kácení a převoz vánočního stromu pro Staroměstské náměstí v Rynolticích na Liberecku. David Zima
„Zdobení každého vánočního stromu je pro nás výzva,“ vysvětluje Jakub. „I když na něj totiž máme předpřipravený program, teprve na místě zjistíme, jak se věci skutečně mají. Když jsme poprvé dostali fotografii stromu, bylo pro nás těžké odhadnout, kolik dekorací bude potřeba. To vyplyne až tak v polovině zdobení,“ vysvětluje. „Letos jsme například měli abnormálně široký strom, na který jsme spotřebovali o 40% více materiálu, než v předešlých letech.“
Kupředu proti proudu času
Ze své pozice se Jakub snaží o to, aby byly vánoční trhy v centru metropole pokaždé jiné. Letošní rok je třináctým v řadě, kdy se spolupodílel na vizuální podobě trhů na Staroměstském a Václavském náměstí, respektive na náměstí Republiky. Za ta léta si je vědom určitého pokroku v designu, materiálech i provedení.
„Když jsme začínali, bylo to hlavně o hliníku, umělém jehličí a žárovkách. Dnes už si ale umíme vystačit i s tím, co nám dá příroda,“ upřesňuje nynější využití vícero vánočních stromečků, girland z přírodního chvojí, dekorací ze dřeva a kůry. „Rád bych, abychom se postupně vrátili do podoby středověkého tržiště.“ Za veliký mezník zároveň považuje rok 2015, kdy změnili systém rozsvěcování vánočního stromu.
„Vánoční“ nocleh pro ochmelky i nečekané faux pas
A jak Jakub tráví čas mezi Vánoci? Sotva jedny skončí, už přemýšlí nad tím, jak by trhy i vánoční strom mohly vypadat v budoucnu. „Každý rok po Vánocích si říkáme, zda nám nedojde inspirace. Ale pokaždé po Vánocích už přemýšlíme nad tím, kam posuneme ty příští,“ říká. I tak má ale po zbytek roku o práci postaráno. O jeho dekorace mají totiž zájem hotely, zoologické zahrady, filmaři, restaurace nebo čestlický aquapark.
Přesto to jsou právě vánoční trhy, kdy zažívá největší vzrušení – a také podivuhodnosti. Koho by například napadlo, jít „bivakovat“ pod největší vánoční strom v České republice? „Spousta opilců za ta léta se pokoušelo na strom vylézt,“ uvedl Jakub. „Nemálo se jich také vypravilo pod něj přenocovat,“ usmívá se.
Za nejhorší zkušenost však považuje tu z letoška, kdy musel vánoční strom rozsvěcet napodruhé. „Přestala fungovat myš,“ krčí rameny nad tím, že fungování celého složitého soukolí zhatila prakticky nenápadná součástka. „To pro mne bylo největší faux pas, že i přes několikadenní pečlivou přípravu, došlo k takové titěrné závadě, která zkazila hned ten první dojem,“ vzpomíná na letošní rozsvěcení vánočního stromu, které se napoprvé nepovedlo.
