Královna Alžběta II. skonala v klidu a míru na svém zámku Balmoral dnes odpoledne, stojí v prohlášení paláce. Podle protokolu tzv. Operace London Bridge byla o jejím úmrtí první informována předsedkyně vlády Liz Trussová, která tragickou zprávu postoupila britskému ministerstvu zahraničí a to obeznámilo dalších 15 států Commonwealthu.

Duchnovní přešli na svá místa a bude následovat úvod do bohoslužby.

Královna Camilla absolvuje cestu se zlomeným prstem na noze, každý krok je pro ni proto bolestivý.
Karel III. polyká slzy, princ William vypadá zdrceně. Královnini příbuzní kráčí za rakví.

Vepředu stojí v bílých suknicích chór – 12 zpěváků opatství a dalších 30 chlapců ve věku 6 až 8 let.

Jedná se o první pohřeb vládnoucího panovníka v opatství od roku 1760. Jde proto o výjimečnou příležitost.

Vojáci sňali rakev z lafety a na ramenou ji nesou do opatství.

Námořníci na znamení úcty sňali pokrývky hlavy a sklopili hlavy.

Před lafetou prochází osobní bodyguardi panovníka.

Vojáci se dostali do postavení naproti opatství. Nechybí skotští lučistníci, tedy příslušníci osobní gardy panovníka.
Průvod dorazil k západnímu průčelí opatství. Nad budovou vlaje královská standarta.

Cesta z Westminster Hall do Westminsterského opatství je vzdušnou čarou velmi krátká. Aby se mohlo procesí trochu rozvinout, jde se mírnou oklikou.
Alžběta II. se narodila se jako Elisabeth Alexandra Mary Mountbattenová-Windsorová 21. dubna 1926 v londýnském Mayfairu. Je nejstarší dcerou Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové. Její otec se stal králem po překvapivé abdikaci svého bratra Edwarda VIII. v prosinci 1936. A ona rázem následnicí trůnu.
Alžběta byla teprve pětadvacetiletou princeznou, když ji 6. února 1952 na dovolené v Keni zastihla zpráva o úmrtí otce, a tím také o nástupu na jeho místo. Ke korunovační ceremonii s 8000 hosty ve Westminsterském opatství došlo až 2. července roku 1953. Do té doby však formálně vykonávala svou novou povinnost.
Jako nejdéle vládnoucí britská panovnice zažila Alžběta II. mnohé slavné i méně slavné momenty v dějinách Británie i královského domu. Z Buckinghamského paláce přihlížela rozpadu koloniální říše, vstupu Británie do Evropských společenství i hlasování Britů o opuštění EU. Její vládou otřásla tragická nehoda princezny Diany (†36) v roce 1997, pedofilní skandál prince Andrewa (60) či rozhodnutí prince Harryho (36) a jeho manželky Meghan Markleové (39) opustit své královské povinnosti a začít nový život ve Spojených státech.
Za prince Philipa (†99) se Alžběta vdala 20. listopadu 1947 ve Westminsterském opatství. Svatba proběhla i přes nevoli Alžbětiny matky. Philip nebyl zrovna prototypem anglického gentlemana. V jeho krvi se sice mísí většina evropských královských rodů, nicméně jeho otec princ Andreas byl notorický gambler a královskou rentu prohrával v kasinech Monte Carla. Matce Alici z Battenbergu, od narození hluché, později diagnostikovali maniodepresivní psychózu.
Jak hlásá detailně propracovaný scénář, budou královniny ostatky po dobu 12 dní ponechány v Buckinghamském paláci. Poté se rakev s tělem přesune na 4 dny do Westminister Hall, kde se s nejoblíbenější panovnicí britské historie bude moci rozloučit široká veřejnost.