Královna Alžběta II. skonala v klidu a míru na svém zámku Balmoral dnes odpoledne, stojí v prohlášení paláce. Podle protokolu tzv. Operace London Bridge byla o jejím úmrtí první informována předsedkyně vlády Liz Trussová, která tragickou zprávu postoupila britskému ministerstvu zahraničí a to obeznámilo dalších 15 států Commonwealthu.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Další zprávy o tom, jak se Británie a svět loučí se zesnulou královnou Alžbětou II. přinesem zase zítra.
I ve večerních hodnách stále proudí do Westminsteru davy fanoušků, kteří se přišli naposledy poklonit královně. Někteří stáli ve frontě celé hodiny, aby milované panocnici mohli vzdát hold.
Královská rodina prostřednictvím sociálních sítí informovala, že lidé se ostatkům královny mohou přijít poklonit do pondělního rána. Pak se rakev přesune z Westminsterského paláce do Westminsterského opatství, kde se uskuteční pohřeb.
Kromě lidí, kteří se přicházejí poklonit ostakům královny Alžběty II., se u její rakve vystřídali i stráže, které na dohlížejí na pořádek a střeží rakev.
Po konci bohoslužby ve Westminsteru se členové královské rodiny vrátili zpět do Buckinghamského paláce.
Fronta k rakvi má aktuálně kolem čtyř kilometrů.
Princ Harry a Meghan Markleová se ve Westminsterském paláci na rozdíl od všech ostatních drželi za ruku.
Poslední cesta královny Alžběty II. do Westminsteru.
Od 17 hodin až do pondělního rána bude Westminsterský sál zpřístupněn veřejnosti.
Král Karel III. s manželkou nastupuje do auta se standartou a odjíždí pryč z Westminsterského paláce.
Pánové se rakvi uklání hlavou, dámy předvádí pukrle.
Na každém rohu katafalku stojí na znamení smutku jeden voják. Šavle či halapartny klopí k zemi, stejně tak hlavu. Takto budou držet vigilii asi 20 až 30 minut. Všechno má své historické tradice.
Na místě jsou členové jednotky Honourable Corps of Gentlemen at Arms, tedy jednotky, jejímž úkolem je ochrana panovníka. Jednotka vznikla za vlády Jindřicha VIII. Na znamení smutku mají sklopené halapartny.
Mnoho příbuzných královny chybí. Věkově se totiž blíží k zesnulé panovnici a zdraví jim to neumožňuje.
Alžběta II. se narodila se jako Elisabeth Alexandra Mary Mountbattenová-Windsorová 21. dubna 1926 v londýnském Mayfairu. Je nejstarší dcerou Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové. Její otec se stal králem po překvapivé abdikaci svého bratra Edwarda VIII. v prosinci 1936. A ona rázem následnicí trůnu.
Alžběta byla teprve pětadvacetiletou princeznou, když ji 6. února 1952 na dovolené v Keni zastihla zpráva o úmrtí otce, a tím také o nástupu na jeho místo. Ke korunovační ceremonii s 8000 hosty ve Westminsterském opatství došlo až 2. července roku 1953. Do té doby však formálně vykonávala svou novou povinnost.
Jako nejdéle vládnoucí britská panovnice zažila Alžběta II. mnohé slavné i méně slavné momenty v dějinách Británie i královského domu. Z Buckinghamského paláce přihlížela rozpadu koloniální říše, vstupu Británie do Evropských společenství i hlasování Britů o opuštění EU. Její vládou otřásla tragická nehoda princezny Diany (†36) v roce 1997, pedofilní skandál prince Andrewa (60) či rozhodnutí prince Harryho (36) a jeho manželky Meghan Markleové (39) opustit své královské povinnosti a začít nový život ve Spojených státech.
Za prince Philipa (†99) se Alžběta vdala 20. listopadu 1947 ve Westminsterském opatství. Svatba proběhla i přes nevoli Alžbětiny matky. Philip nebyl zrovna prototypem anglického gentlemana. V jeho krvi se sice mísí většina evropských královských rodů, nicméně jeho otec princ Andreas byl notorický gambler a královskou rentu prohrával v kasinech Monte Carla. Matce Alici z Battenbergu, od narození hluché, později diagnostikovali maniodepresivní psychózu.
Jak hlásá detailně propracovaný scénář, budou královniny ostatky po dobu 12 dní ponechány v Buckinghamském paláci. Poté se rakev s tělem přesune na 4 dny do Westminister Hall, kde se s nejoblíbenější panovnicí britské historie bude moci rozloučit široká veřejnost.
