Královna Alžběta II. skonala v klidu a míru na svém zámku Balmoral dnes odpoledne, stojí v prohlášení paláce. Podle protokolu tzv. Operace London Bridge byla o jejím úmrtí první informována předsedkyně vlády Liz Trussová, která tragickou zprávu postoupila britskému ministerstvu zahraničí a to obeznámilo dalších 15 států Commonwealthu.
Dcera princezny Anne Zara Tindallová (rozená Phillipsová) s manželem, ragbistou Mikem Tindallem.
Nastupují heroldi, tedy ti, kteří měli v minulosti odpovědnost za pořádání královských pohřbů.
Socha královnina milovaného psa corgiho nedaleko Hyde Parku je obložená květinami.
Všichni přítomní budou odříkávat nejslavnější modlitbu – otčenáš.
Princ Edward a za ním princ William s manželkou a dětmi.
Na místě došlo i ke kolapsům.
Přímý přenos pohřbu promítají na svých zahrádkách různé podniky po celém Londýně.
Ve Westminsterském opatsví se nachází i jedna česká královna – Alžběta Stuartovna (1596 – 1662), manželka Fridricha Falckého.
Katafalk stojí na místě, kde před 70 lety stál Alžbětin trůn během její korunovace.
Divákům se nabízí pohled na hlavní oltář – s nejstarší deskovou malbou na území Anglie (ze 13. století). Oltář byl součástí jak smutečních, tak svatebních i korunovančních ceremoniálů anglických panovníků od 11. století.
„We will meet again“ neboli „Opět se potkáme.“ – slova, která královna Alžběta II. úpoužila ve svém projevu v době pandemie, aby občanům dodala naději. Arcibiskup je nyní opakuje – opět se potkáme, tentokrát už ale na onom světě.
Arcibiskup zahajuje své kázání a připomíná, že smrt je u křesťanů vnímána jako brána do věčnosti. Zazněla i poznámka k novému králi Karlu III. a jeho hloubce vyznání. Královnino odhodlání sloužit lidu odpovídalo její síle víry v boha.
Alžběta II. se narodila se jako Elisabeth Alexandra Mary Mountbattenová-Windsorová 21. dubna 1926 v londýnském Mayfairu. Je nejstarší dcerou Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové. Její otec se stal králem po překvapivé abdikaci svého bratra Edwarda VIII. v prosinci 1936. A ona rázem následnicí trůnu.
Alžběta byla teprve pětadvacetiletou princeznou, když ji 6. února 1952 na dovolené v Keni zastihla zpráva o úmrtí otce, a tím také o nástupu na jeho místo. Ke korunovační ceremonii s 8000 hosty ve Westminsterském opatství došlo až 2. července roku 1953. Do té doby však formálně vykonávala svou novou povinnost.
Jako nejdéle vládnoucí britská panovnice zažila Alžběta II. mnohé slavné i méně slavné momenty v dějinách Británie i královského domu. Z Buckinghamského paláce přihlížela rozpadu koloniální říše, vstupu Británie do Evropských společenství i hlasování Britů o opuštění EU. Její vládou otřásla tragická nehoda princezny Diany (†36) v roce 1997, pedofilní skandál prince Andrewa (60) či rozhodnutí prince Harryho (36) a jeho manželky Meghan Markleové (39) opustit své královské povinnosti a začít nový život ve Spojených státech.
Za prince Philipa (†99) se Alžběta vdala 20. listopadu 1947 ve Westminsterském opatství. Svatba proběhla i přes nevoli Alžbětiny matky. Philip nebyl zrovna prototypem anglického gentlemana. V jeho krvi se sice mísí většina evropských královských rodů, nicméně jeho otec princ Andreas byl notorický gambler a královskou rentu prohrával v kasinech Monte Carla. Matce Alici z Battenbergu, od narození hluché, později diagnostikovali maniodepresivní psychózu.
Jak hlásá detailně propracovaný scénář, budou královniny ostatky po dobu 12 dní ponechány v Buckinghamském paláci. Poté se rakev s tělem přesune na 4 dny do Westminister Hall, kde se s nejoblíbenější panovnicí britské historie bude moci rozloučit široká veřejnost.
