Královna Alžběta II. skonala v klidu a míru na svém zámku Balmoral dnes odpoledne, stojí v prohlášení paláce. Podle protokolu tzv. Operace London Bridge byla o jejím úmrtí první informována předsedkyně vlády Liz Trussová, která tragickou zprávu postoupila britskému ministerstvu zahraničí a to obeznámilo dalších 15 států Commonwealthu.
Král Karel III. zadržuje slzy.

Halapartny vojáků míří k zemi na znamení smutku.

Rakev opouští Westminster Hall a areál parlamentu, kde byla vystavena předešlé 4 dny.

Princ Andrew a princ Harry pochodují v žaketu. Všichni ostatní členové rodiny mají vojenské uniformy.

Průvod s rakví se dává do pohybu.

Za rakví s královnou jsou nastoupeni princové Harry, William, král Karel III. a jeho sourozenci princové Andrew a Edward a princezna Anne.

Do opatství vstoupila novopečená princezna z Walesu Kate a její děti George (9) a Charlotte (7). George sedí vedle svého otce jakožto následník trůnu zcela vpopředí.

Lafeta, která již 120 let slouží k převozu panovníků k poslednímu odpočinku, byla vyrobena v 19. století na přesun lehkých polních děl. Brzy se ale stala lafetou ceremoniální. Používá se nepravidelně, každý měsíc je ale podrobena několikahodinovému leštění, aby byla vždy použitelná.

Do opatství vstoupila královna Camilla. Zatímco král s princem Williamem dorazili do Westminster Hall, královna a další ženy rovnou do opatství.

Na místo dorazili příbuzní širší královské rodiny, kteří přijeli společně autobusem.

Král Karel III. vystupuje u Westminster Hall, na sobě má uniformu admirála. Princ William má na sobě uniformu královského letectva.
Alžběta II. se narodila se jako Elisabeth Alexandra Mary Mountbattenová-Windsorová 21. dubna 1926 v londýnském Mayfairu. Je nejstarší dcerou Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové. Její otec se stal králem po překvapivé abdikaci svého bratra Edwarda VIII. v prosinci 1936. A ona rázem následnicí trůnu.
Alžběta byla teprve pětadvacetiletou princeznou, když ji 6. února 1952 na dovolené v Keni zastihla zpráva o úmrtí otce, a tím také o nástupu na jeho místo. Ke korunovační ceremonii s 8000 hosty ve Westminsterském opatství došlo až 2. července roku 1953. Do té doby však formálně vykonávala svou novou povinnost.
Jako nejdéle vládnoucí britská panovnice zažila Alžběta II. mnohé slavné i méně slavné momenty v dějinách Británie i královského domu. Z Buckinghamského paláce přihlížela rozpadu koloniální říše, vstupu Británie do Evropských společenství i hlasování Britů o opuštění EU. Její vládou otřásla tragická nehoda princezny Diany (†36) v roce 1997, pedofilní skandál prince Andrewa (60) či rozhodnutí prince Harryho (36) a jeho manželky Meghan Markleové (39) opustit své královské povinnosti a začít nový život ve Spojených státech.
Za prince Philipa (†99) se Alžběta vdala 20. listopadu 1947 ve Westminsterském opatství. Svatba proběhla i přes nevoli Alžbětiny matky. Philip nebyl zrovna prototypem anglického gentlemana. V jeho krvi se sice mísí většina evropských královských rodů, nicméně jeho otec princ Andreas byl notorický gambler a královskou rentu prohrával v kasinech Monte Carla. Matce Alici z Battenbergu, od narození hluché, později diagnostikovali maniodepresivní psychózu.
Jak hlásá detailně propracovaný scénář, budou královniny ostatky po dobu 12 dní ponechány v Buckinghamském paláci. Poté se rakev s tělem přesune na 4 dny do Westminister Hall, kde se s nejoblíbenější panovnicí britské historie bude moci rozloučit široká veřejnost.