Královna Alžběta II. skonala v klidu a míru na svém zámku Balmoral dnes odpoledne, stojí v prohlášení paláce. Podle protokolu tzv. Operace London Bridge byla o jejím úmrtí první informována předsedkyně vlády Liz Trussová, která tragickou zprávu postoupila britskému ministerstvu zahraničí a to obeznámilo dalších 15 států Commonwealthu.
Westminsterské opatství dnes odbilo jednou každou minutu po dobu 96 minut, na památku královny, která zemřela ve věku 96 let.
Imperiální koruna, která je na rakvi, váží 5 kilogramů. Její součástí je největší diamant na světě.
Z pomníku symbolicky sleduje průvod královna Viktorie – praprababička královny Alžběty II.
Trasa pohřebního průvodu vede řadou těch samých míst, kudy Alžběta II. kdysi doprovázela svého otce Jiřího VI. v roce 1952.
Personál se loučí.
Rodina se loučí.
V Británii dnes platí den národního klidu – školy jsou zavřené, lidé nemuseli do práce. I proto jich tolik vyrazilo do ulic.
V průvodu kráčí i zástupci národní zdravotnické organizace. Královna zdravotníky ocenila za jejich službu a odvahu v době covidu.
Trasa smutečního procesí v Londýně.
Nad Londýnem v závěru pohřebního obřadu vysvitlo slunce a řadě lidí vykouzlilo úsměv na tváři.
Rakev na lafetě je vezena přes bulvár The Mall, kolem Buckinghamského paláce až k Wellingtonovu oblouku.
Venku bude rakev umístěna na lafetu, aby podnikla poslední cestu po svém království. U Wellingtonova oblouku bude rakev Alžběty II. naložena do pohřebního vozu, který ji převeze na hrad Windsor, kde se bude rovněž konat smuteční procesí.
Alžběta II. se narodila se jako Elisabeth Alexandra Mary Mountbattenová-Windsorová 21. dubna 1926 v londýnském Mayfairu. Je nejstarší dcerou Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové. Její otec se stal králem po překvapivé abdikaci svého bratra Edwarda VIII. v prosinci 1936. A ona rázem následnicí trůnu.
Alžběta byla teprve pětadvacetiletou princeznou, když ji 6. února 1952 na dovolené v Keni zastihla zpráva o úmrtí otce, a tím také o nástupu na jeho místo. Ke korunovační ceremonii s 8000 hosty ve Westminsterském opatství došlo až 2. července roku 1953. Do té doby však formálně vykonávala svou novou povinnost.
Jako nejdéle vládnoucí britská panovnice zažila Alžběta II. mnohé slavné i méně slavné momenty v dějinách Británie i královského domu. Z Buckinghamského paláce přihlížela rozpadu koloniální říše, vstupu Británie do Evropských společenství i hlasování Britů o opuštění EU. Její vládou otřásla tragická nehoda princezny Diany (†36) v roce 1997, pedofilní skandál prince Andrewa (60) či rozhodnutí prince Harryho (36) a jeho manželky Meghan Markleové (39) opustit své královské povinnosti a začít nový život ve Spojených státech.
Za prince Philipa (†99) se Alžběta vdala 20. listopadu 1947 ve Westminsterském opatství. Svatba proběhla i přes nevoli Alžbětiny matky. Philip nebyl zrovna prototypem anglického gentlemana. V jeho krvi se sice mísí většina evropských královských rodů, nicméně jeho otec princ Andreas byl notorický gambler a královskou rentu prohrával v kasinech Monte Carla. Matce Alici z Battenbergu, od narození hluché, později diagnostikovali maniodepresivní psychózu.
Jak hlásá detailně propracovaný scénář, budou královniny ostatky po dobu 12 dní ponechány v Buckinghamském paláci. Poté se rakev s tělem přesune na 4 dny do Westminister Hall, kde se s nejoblíbenější panovnicí britské historie bude moci rozloučit široká veřejnost.
